Vojtěch Kubašta (1914 – 1992)

Autor: Marta Jiroudková <marta.jiroudkova(at)centrum.cz>, Téma: Informace, Vydáno dne: 22. 04. 2008



Architekt Vojtěch Kubašta je ve světě známý především jako ilustrátor a tvůrce dětských prostorových pohádek a příběhů. Jeho tvorba je však daleko širší. Patří k ní především ilustrátorská tvorba knih pro děti, ale také návrhy obalů a grafická úprava knih, návrhy plakátů a kalendářů, panoramatické pohledy na významné kulturní objekty (Pražský hrad, Klementinum, Strahov, Loretu a další). Vytvořil mnoho krásných litografických listů s pohledy na starou Prahu a její zákoutí. Již v rané fázi své tvorby (1937) spoluprací s historikem A. Novotným pro nakladatele Vl. Žikeše vytváří první knihu z tzv. Žikešova špalíčku. Je to soubor knížek, které se věnují historii Prahy (Staropražské senzace, 1937, O Praze mládí F. L. Věka, 1940, Pražské karmelitky, 1941, Jak život Prahou šel, 1946, Pražské jezulátko, 1948, Stará Praha, 1948, a další). Také spolupracuje s nakladatelstvím Aventinum Dr. Štorcha-Mariena, ve kterém navrhuje úpravu a obálky pro Anglo-americkou knižní řadu, ale hlavně vytváří litografické soubory důležitých pražských objektů (J. Karásek ze Lvovic – Loretánské meditace, 1943, Melancholie Strahova, 1944, Z. Wirth – Waldštejnský palác, 1944, Z. Kalista – Klementinum, 1945). Tato jeho činnost je dobře zpracována ve výpravném katalogu k výstavě, která proběhla v Aventinské mansardě v roce 2007.

 

Výstava, která probíhala v Rakovníku do června 2008, se snažila prezentovat Kubaštovu tvorbu v celé šíři se zaměřením na ranou tvorbu pro nakladatelství. Patří sem významná spolupráce s nakladatelem J. Doležalem z Červeného Kostelce. V. Kubašta zde v roce 1941 ilustruje pět dětských knížek (Vl. Burian – Veselé vyprávění dětem, K. J. Erben – Národní pohádky, B. Němcová – Nejkrásnější pohádky, P. Soldán – Orlí křídla a březová kanoe, Haliburton – Co vyprávěla Afrika dětem). Celkem zde do roku 1948 ilustroval a upravil 11 knížek, např. K. Bednář – Arabské pohádky 1001 noci či dvě knížky Č. Sováka – Ježek Pícháček mezi zvířátky, 1942, a Ježek Pícháček mezi lidmi, 1948.

Důležitá je i tvorba pro nakladatelství Vyšehrad. Zde za řízení dětských knih redaktorem a spisovatelem Jaroslavem Janouchem ilustroval čtyři krásné knihy. Především V. Deyla – Příběhy z medové stráně, 1943, které se dočkaly mnoha vydání. V témže roce vyšla ještě kniha J. Fričové-Josefů – Co se vskutku přihodilo v pohádce. V roce 1944 ilustruje knihu Jaroslava Janoucha – U toledské brány – o hrdinném životě Cida Campeodora ve Španělsku. Pro redaktorem Janouchem navrženou edici zveršovaných pohádek ilustroval V . Kubašta knížku Čeňka Sováka – Zvířátka a sedm loupežníků, 1945. Patří mezi tak krásné knihy, jako je Renčova a Trnkova Perníková chaloupka, Aldova a Herinkova Sůl nad zlato a další.

Rozsah tohoto článku nedovoluje věnovat se Kubaštově tvorbě z let 1937 -1948 v plné šíři, přesto je zapotřebí alespoň vyjmenovat některé knihy pro soukromá nakladatelství z těchto let. Pro nakladatele Petra je to kniha E. Stambolievové – Jitřenka a devět dětí, 1941. V nakladatelství Plzák ilustrace ke knihám R. Kmena – O mrzutém kapříkovi, 1944, a pro knihu L. Hálkové – Jak sýkorka přišla o ocásek. Po nakladatelství Voleský ilustruje dvě knihy: A. Klugarové – Sluníčkova dobrodružství, 1944, a P. Viklana – Než přijel císař, 1944. Zajímavá je také kniha J. Koláře – Němé tváře, která vyšla v nakladatelství Lukasík. Po zrušení soukromých nakladatelských domu v roce 1948 překovává V. Kubašta toto těžké období spoluprací se slovenskými nakladateli (Slovtour v Martině a SFVU). S těmi navazuje přátelské kontakty již v roce 1946 a vytváří pro ně pravděpodobně své první prostorové návrhy (Domica, Jasná a další). Je to předzvěst jeho báječných prostorových knížek (pop-up) a spolupráce s Artií a Orbisem. Zde vytvořil stovky takovýchto ve světě tolik ceněných knížek a příběhů. Z bohaté Kubaštovy tvorby nelze opominout ani jeho krásné prostorové fantazií naplněné betlémy, kterých vytvořil kolem sedmnácti, z nichž některé můžeme spatřit na výstavě v Rakovníku.

 
Ladislav Janouch
Praha, listopad 2007

Převzato z katalogu výstavy V. Kubašty ve výstavní síni Rabasovy Galerie v Rakovníku (17. dubna – 29. června 2008)

 

Publikováno s laskavým svolením Dagmar Kubaštové-Vrkljan, která také poskytla rozhovor časopisu Pražská pětka:

Utajený kouzelník ze Smíchova

Celý životopis s obrazovým doprovodem bude součástí druhého dílu Slavných osobností v dějinách Prahy 5, který připravuje nakladatelství Perseus manželů Schreiberových. Vojtěch Kubašta je pohřben na Malvazinkách.


„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Jan Werich