V sobotu 15. května 2010 se na Malostranském hřbitově konal již druhý ročník obnovené Májové slavnosti. Organizátorem byl tentokrát Klub přátel starého Smíchova. Navzdory chladnému počasí se oslav zúčastnilo celkem 150 lidí. Slavnost, na které jsme letos mohli poprvé přivítat i zahraniční hosty z Rakouska a Německa, zahájil v kostele Nejsvětější Trojice duchovní správce Košířské farnosti P. Zdeněk Lohelius Klindera. Uvedl rovněž hudební program, jehož prvním bodem bylo vystoupení Břevnovského sboru pod vedením sbormistra Adolfa Melichara. Program pak pokračoval vystoupením profesorek Konzervatoře Jana Deyla Martiny Podéšťová a Dany Sommerové. Nakonec jsme si poslechli naše hosty z Dolního Rakouska - kostelní sbor z obce Reinprechtspölla - pod vedením sbormistryně Evy Pfaller.
Po hudebním programu následovaly krátké projevy. Jako první vystoupila jménem pořadatelské organizace, Klubu přátel starého Smíchova, Marie Hakenová-Ulrichová, známá scénáristka, dramaturgyně a novinářka. Přivítala přítomné hosty – Beatrici Teichmannovou z Drážďan a Daniela Ebela, předsedu kulturní komise městské části Praha 5, jakož i přítomné zástupce spolupořadatelských institucí. Poděkovala všem účinkujícím a těm, kteří uspořádání slavnosti slavnost umožnili – v první řadě P. Zdeňku Loheliovi Klinderovi a Správě pražských hřbitovů, i všem spolupořadatelům (Pražské informační službě, České kulturní tiskové kanceláři a Královské kanonii premonstrátů na Strahově).
Krátce se zmínila o původu slavnosti. S myšlenkou uspořádat květnová setkání na Malostranském hřbitově přišel v roce 1807 malíř a spisovatel Václav František Veleba (1776-1856). Původně církevní slavnost se pak brzy stala tradiční pražskou oslavou vzkříšení a jarní přírody. Konala se pak
[MSOffice1] i na Olšanských hřbitovech a skoro na všech pražských pohřebištích. Tato staropražská tradice se udržovala ještě pár let po 2. světové válce. Na ni pak navázala obnovená Májová slavnost, uspořádaná v roce 2009 spolkem Svatobor. Paní Hakenová-Ulrichová ve své řeči připomněla, že cílem kulturních aktivit na Malostranském hřbitově je upozornit co nejširší veřejnost na toto pohřebiště jako na důležitou památku, jejíž význam překračuje hranice republiky. Stejnému cíli má sloužit i brožura, vydaná pod hlavičkou Svatoboru za finanční podpory městské části Praha 5, věnovaná hudebníkům Mozartovy generace. Těmto osobnostem, z nichž některé letos mají své životní jubileum (Václav Jan Tomášek – 160. výročí úmrtí), byla také věnována komentovaná procházka po hřbitově.
Paní Hakenová-Ulrichová poté předala slovo Danielu Ebelovi, předsedovi Komise kultury, památkové péče a regenerace Rady městské části Praha 5. Ten seznámil přítomné s opatřeními, které městská část chystá pro záchranu hřbitova. Informoval také o výsledcích pilotního průzkumu, který byl na podzim 2009 proveden v jižní části Malostranského hřbitova poblíž kostela. Pro každý náhrobek byla zpracována osobní karta, obsahující jeho lokalizaci, podrobný popis včetně materiálu, zachycení stavu a navržené úpravy. Výsledky průzkumu byly prezentovány na výstavě uspořádané městskou částí Praha 5 v Galerii Portheimka v únoru tohoto roku a také na putovní výstavě Má vlast 2010. Řečník pak informoval o tom, že průzkum bude pokračovat i v letošním roce. Jeho výsledky budou zveřejněny na internetových stránkách Prahy 5.
S posledním projevem vystoupil vzácný host - paní Beatrice Teichmannová z Drážďan, ředitelka Správy Jánského, Trojičního a Eliášského hřbitova. Její projev tlumočila do češtiny Gabriela Kalinová. Paní Teichmannová seznámila přítomné s tím, že se u historického Eliášského hřbitova na Pirenském předměstí, který je nejstarším dochovaným drážďanským hřbitovem, potýkají s obdobnými problémy. Tento hřbitov byl stejně jako Malostranský hřbitov založen v době morové epidemie v roce 1680. Pohřbívat se na něm ve větším měřítku však začalo podstatně dříve než na pražském hřbitově, už počátkem 18. století. Eliášský hřbitov je nejen místem posledního spočinutí významných osobností (jako je např. významný skladatel mozartovské doby a přítel Mozarta a Duškových Johann Naumann či zakladatel technické univerzity v Drážďanech Wilhelm Lohrmann), ale také nedocenitelnou galerií děl významných sochařů 18. a 19. století. Drážďanský hřbitov byl oficiálně zrušen o 8 let dříve než Malostranský, již v roce 1876. Od té doby ležel ladem a nikdo o něj nepečoval. To se změnilo až v roce 1998, kdy se jej ujal Podpůrný spolek pro Eliášský hřbitov v Drážďanech (Förderverein Eliasfriedhof Dresden e.V.), Péčí sdružení byly v posledních letech rekonstruovány cenné barokní hrobky významného architekta George Bähra. Spolek pořádá každý měsíc komentované prohlídky hřbitova a organizuje brigády na jeho úklid. Organizuje také (ve spolupráci s předními drážďanskými umělci a spisovateli, jakož i školami z okolí) zajímavé kulturní akce, např. Hřbitovní noc nebo Den hřbitova. Činnosti spolku byla věnována výstava, uspořádaná na přelomu let 2008/2009 v drážďanské radnici.
Paní Teichmann pozvala přítomné, aby se během své návštěvy Drážďan přišli podívat na tuto významnou, ale polozapomenutou památku. Časový plán prohlídek hřbitova je na internetových stránkách www.eliasfriedhof-dresden.de . Poděkovala za pozvání k prohlídce Malostranského hřbitova a vyjádřila přání pokračovat ve výměně informací i získaných zkušeností.
Po ukončení projevů byli návštěvníci informováni, že pro prohlídku jsou k dispozici průvodci v českém jazyce a dva průvodci v jazyce německém.
Komentované prohlídky se soustředily především na hroby hudebníků mozartovské a postmozartovské doby - Jana Václava Sticha-Punta (1746--1803), Františka Xavera (1731--1799) a Josefy (1753--1824) Duškových, Jana Nepomuka Augustina Vitáska (1770--1839), Karla Hraběte (1816-1870), Jana Rittera rytíře z Rittersburku (1780--1841) a Jana Václava Tomáška (1774--1850).
Dvě z těchto osobností (Vitásek a Rittersberg) se svou koncepcí zasloužily o vybudování jedinečného Mozartova památníku, odhaleného již v roce 1837 (tj. o pět let dříve než pomníksalcburský) v pražském Klementinu.
Při prohlídce byl také zmíněn náhrobek zakladatele Májových slavností, malíře, básníka a skladatele Františka Veleby (1786--1856) a byl rovněž připomenut poslední pasovský kníže-biskup Leopold Leonhard Thun, významný mecenáš, který přispíval na údržbu hřbitova a na výstavbu zdejšího kostela. Jeho umělecky cenný litinový náhrobek představuje dominantu hřbitova. Bylo také vzpomenuto těch pražských skladatelů a hudebníků, Mozartových současníků, přátel a ctitelů, jejichž hroby již dnes není možné lokalizovat. (Jan Lohelius Öhlschlägel, premonstrát a stavitel strahovských varhan, Jan Josef Strobach, dirigent Stavovského divadla, Jan Křtitel Kuchař, kapelník Stavovského divadla a manželský pár Maškových (Vincenc a Jana). Ti všichni přispěli k úspěchu pražských provedení Mozartových děl či k rozšíření jeho hudby po celých Čechách.
Slavnosti se zúčastnili také zástupci různých významných kulturních organizací – jako příklad je možno uvést Matici českou (Pavel Muchka), Knihovnu strahovského kláštera (Hedvika Kuchařová) a Heraldickou společnost v Praze (Vladimír Pouzar).
Slavnost se velmi líbila i našim zahraničním hostům, pro které byl ještě večer a v neděli přichystán kulturní program.
Reportáž z Májových slavností si můžete
pustit zde.