Klub přátel starého Smíchova
Dnešní datum: 14. 12. 2024   


Anketa
Kterou z níže uvedených památek Prahy 5 považujete za nejohroženější?

Malostranský hřbitov (36202 hl.)
 
Usedlost Cibulka včetně přilehlého parku (32015 hl.)
 
Kaple sv. Trojice (U Nesypky) (31075 hl.)
 
Kaple Panny Marie Bolestné (Barr. most) (31124 hl.)
 
Terasy Barrandov (31646 hl.)
 
Lihovar Zlíchov (31348 hl.)
 
Usedlost Skalka (2822 hl.)
 
Usedlost Turbová (2576 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 198808

* Josef Durdík (*15. 10. 1837 Hořice v Podkrkonoší, †30. 6. 1902 Praha)

Vydáno dne 22. 05. 2007 (3732 přečtení)

Filozof, estetik, umělecký kritik, považovaný za zakladatele českého moderního filozofického písemnictví. Významný představitel herbartismu, jejž doplnil prvky darwinistického evolucionismu. Podněty čerpal z pozitivizmu, především z prací anglického filozofa J. S. Milla. Zabýval se dějinami novověké filozofie, klasifikací věd a estetikou. Překládal a vykládal básníky (Byron, Mayer, Hálek aj.). Začínal jako  středoškolský profesor přírodních věd, matematiky a logiky, roku 1874 se stal mimořádným, roku 1880 řádným profesorem pražské (od roku 1882 české) univerzity. Ve stejné době vycházely v oblasti výtvarného umění estetické práce Miroslava Tyrše (1832-1884), zakladatele Sokola.  Durdík, jako zemský poslanec, se zasazoval o všestranný národní rozvoj a podporoval vyšší odborné vzdělání. Na Durdíkovy jazykové práce navázal ve 20. století Pražský lingvistický kroužek.
 


Život a dílo
Pocházel z vlastenecké rodiny z Hořic v Podkrkonoší, podobně jako jeho mladší bratři (Alois, Pavel a Petr) byl od mládí veřejně činný. Z bratrského čtyrlístku byl ze společenského hlediska nejúspěšnější. Působil na středních školách v Hradci Králové, Litomyšli a v Praze, od 70.let přednášel filozofii a literární kritiku na univerzitě. První razil definici filozofie jako „vědy, která na základě výsledků ostatních věd jednotný názor sestrojiti hledí…“.  Zabýval se tříděním věd (filozofie, psychologie a estetiky), úspěšně zaváděl české filozofické názvosloví. Opíral se o matematicko-přírodovědné hledisko (Leibniz a Newton; Darwin a Kant). Snažil se vyrovnat rozpory mezi optimismem Leibnizovým a matematicko-astronomickými spekulacemi Newtonovými a mezi vývojovou naukou Darwinovou. Pohyboval se mezi filozofií, náboženstvím a přírodovědou. (Dějepisný nástin filosofie novověku, 1877). V oblasti estetiky se zabýval studiem „krásna“ (Všeobecná aesthetika, 1875; Poetika jakožto aesthetika umění básnického,1881, I. díl.), udivoval svou důkladností a systematičností. V oblasti kritiky se inspiroval rakouským estetikem Robertem Zimmermannem. Dobové studie vydal v souboru Kritika (1874). V tisku hájil Vítězslava Hálka, objevil dnes již pozapomenutého romantického básníka Rudolfa Mayera, kterého připodobňoval ke K. H. Máchovi. Jako odborník byl v paradoxnější situaci než později F. X. Šalda:  „…jaké ubohé literární zjevy musel rozebírati nejsložitějším kritickým aparátem, aby jejich ubohost prokázal“ . Bohužel však neřekl nic významného o Janu Nerudovi, Karolíně Světlé nebo Jaroslavu Vrchlickém. Byl autorem dvou historických tragedií (Kartaginka, Stanislav a Ludmila), které se však na jevišti neuplatnily. V oblasti rétoriky je podnětná jeho Kalliologie čili o výslovnosti (1872). Příchodem T. G. Masaryka na pražskou univerzitu jeho vliv postupně klesal. Pro své konzervativní názory se dostal do společenské izolace.
 
 
Pražské stopy
Prof. Josef Durdík bydlel dlouhá v léta poblíž Kinského zahrady na Smíchově v domě čp. 327 v poměrně klidné dnešní Drtinově ulici, na kterou navazují ulice Holečkova, Zubatého a Viktora Huga. Pobyt na levém břehu Vltavy mu nabízel nepřeberné množství procházek a výletů. Na dobu, kdy zde prof. J.  Durdík, milovník přírodních krás a neobvyklých pohledů na město, žil, vzpomínal spisovatel Jan V. Sedlák: „Když se někdy dívám z terasy v zahradě Kinských, vidím Smíchov jako na dlani, komíny továren, pivovarů dýmají, někdy zazní i kostelní zvony, příjemného zvuku, které připomínají domov…Za studentských let  bývala nábřeží tichá a klidná. Chodívali tady starší literáti a vědci, chodíval tady Viktor Dyk, Josef Durdík a mladíci z Uměleckého měsíčníku. Později sem dolehly vlny hluku. Zbylo tiché nábřeží na smíchovské straně s vonnou alejí akátovou. Tož se musíme uchýlit na podbřeží. To smíchovské je tiché, tišší než naproti pražské, až na Císařskou louku se můžeš proběhnout a dýchat čistou vodu Vltavinu…“  (Srdce vlasti. Můj Smíchov)
 
 
Zajímavosti
„Mladá česká univerzita začala brzy vydávat své plody. Přišli na ni mladší učitelé většinou ve věku mezi třicítkou a čtyřicítkou, kteří se od počátku pokoušeli ve svých vědní  oborech uskutečnit náročné programy výstavby moderní české vědy. Na obou humanitních fakultách právnické a filozofické působili mj. státovědci a národohospodáři Albín Bráf a Josef Kautel, jazykovědci Josef Král a Jan Gebauer, historikové Antonín Rezek a Jaroslav Goll a filozof a sociolog T. G. Masaryk… Mladí učitelé mohli navazovat nepředchozí výsledky: filologové na Martina Hattalu a Jana Kvíčalu, historikové na práci V. V. Tomka a Josefa Kalouska, ve filozofii na práci Jana Durdíka…“ (O. Urban)
 
Reflexe
Českoslovenští herbartovci
„Filosofická romantika trvala v Československu déle než v Německu, protože nám schází období německé levice hegelovské, období Straussovo, Büchnerovo, Feuerbachovo, Marxovo. Materialismus a radikalismus proticírkevní se ozývají z agitačních brožur Alfonse Šťastného, předchůdce našeho hnutí agrárního a rozptýlených narážek na vývoj světa, na hmotnou podstatu života, na nemodernost katolictví atd. Nábožensky je to doba pantheismu, kterým si inteligence pomáhala z rozpaků od romantismu až do války světové; politicky udával tón liberalismus staročeský: František L.  Rieger, smýšlením liberál, byl vůdcem národa. Řečnictví, t. j. formální výmluvnost, tehdy kvetly a projevují se i v traktátech filosofických, zvláště u Josefa Durdíka.“  (E. Rádl)
 
 
 
 
L: Otto Urban: Česká společnost 1848-1918, Svoboda 1982;  Emanuel Rádl: Dějiny filosofie. Novověk, Praha 1933; Srdce vlasti. Praha očima básníků a umělců, Českomoravský kompas 1940
 

Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek

E-mail servis
Pro zasílání aktuálních informací vyplňte Vaši
e-mailovou adresu

Malostranský hřbitov
Malostranský hřbitov

Muzeum hl. m. Prahy
Muzeum Prahy

PIS
Pražská informační služba

Partner webu

Partner webu Česká spořitelna a.s.
Partner webu PRAHA

Partner webu Národní muzeum

Partner webu Městská část Praha 5


TOPlist

eşya depolama
Copyright© Klub přátel starého Smíchova 2006 - 2016 / Webmaster Tomáš Křivánek / Redakční systém: phpRS