Klub přátel starého Smíchova
Dnešní datum: 18. 11. 2018   


Anketa
Kterou z níže uvedených památek Prahy 5 považujete za nejohroženější?

Malostranský hřbitov (36202 hl.)
 
Usedlost Cibulka včetně přilehlého parku (32015 hl.)
 
Kaple sv. Trojice (U Nesypky) (31075 hl.)
 
Kaple Panny Marie Bolestné (Barr. most) (31124 hl.)
 
Terasy Barrandov (31646 hl.)
 
Lihovar Zlíchov (31348 hl.)
 
Usedlost Skalka (2822 hl.)
 
Usedlost Turbová (2576 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 198808

* Frejka Jiří (* 6. 4. 1904 Útěchovice, okr. Pelhřimov, †27. 10. 1952 /sebevražda/)

Vydáno dne 22. 07. 2007 (2755 přečtení)

Český režisér, divadelní teoretik a kritik, pedagog (profesor na Divadelní akademii múzických umění). R. 1925 spoluzaložil Osvobozené divadlo, v němž působili J. Voskovec a J. Werich (Vest pocket revue).


            K vůdčím osobnostem kromě J. Frejky patřili další režiséři J. Houzl a E. F. Burian, z hudebníků Iša Krejčí. V letech 1930-1945 je členem národního divadla, v němž navázal  na režisérské dílo svého předchůdce, jímž byl K. H. Hilar. V r. 1945 spoluzakládal Akademii múzických umění, která je na úrovni vysokých škol. Jako režisér se J. Frejka uplatnil v letech 1930-45 v Národním divadle v Praze a v téže funkci v letech 1950-52 ve Státním divadle v Karlíně. V letech 1945-50 byl ředitelem divadla na Vinohradech. V tehdejší době byl kritizován za to, že neproklamoval divadlo socialistické. Do divadelní inscenace se zapsal jako  průkopník filmové projekce.
 
            K mimořádným režiím patřily J. Cocteau Očarovaný život, Lope de Vega  Fuente Ovejuna, Aristofanes Ptáci, G. Neveux Julie aneb Snář, V. K. Klicpera Zlý jelen, Plaubus Pseudolus, J. K. Tyla Strakonický dudák, Gogolův Revizor. J. Frejka je také autorem publikací z divadelního prostředí: Živé divadlo, Deník Jarmily Horákové, Železná doba divadla, Smích a divadelní maska. Klasickou komedii delľ arte tlumočil svým moderním avantgardním pojetím, jež bylo v rozporu s oficiálně provozovaným tzv. socialistickým realismem.  To vedlo až k dobrovolnému ukončení jeho života v roce 1952.
 
 
            Jiří Frejka ve své knize železná doba divadla  v oddíle Režie jako projev průbojného ducha napsal: „Divadlo je dnes a bude i zítra, právě pro svou pospolitost, první ve vyjádření našeho světlocitu. Je skutečnou tribunou nezdolné lidské obrazivosti, která, i když sebe víc poházena blátem a zbodána hložím, vždy znovu bojuje o člověka ve jménu básně, ve jménu Mus, ve jménu sociální spravedlnosti. A nic platno, že se paumění a
konvence leckde roztahuje. Nesmrtelné dílo divadla trvá.“
 
Doba se po roce 1945 natolik změnila, zvláště po roce 1948, kdy byl J. Frejka  v době působení v Divadle na Vinohradech kritizován, že jeho pojetí umění není dost socialistické, neboť proklamoval že divadlo nemá s politikou nic společného. O čtyři roky později ukončil J. Frejka svůj život sebevraždou. Ve strašnickém krematoriu se s J. Frejkou rozloučili představitelé hl. města Prahy a za herce člen činohry ND Ladislav Pešek, za Městská divadla pražská B. Vrbský, za Divadlo v Karlíně herec V. Boček a za osobní přátele zesnulého divadelní výtvarník František Tröster.
 
 

Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek

E-mail servis
Pro zasílání aktuálních informací vyplňte Vaši
e-mailovou adresu

Malostranský hřbitov
Malostranský hřbitov

Muzeum hl. m. Prahy
Muzeum Prahy

PIS
Pražská informační služba

Partner webu

Partner webu Česká spořitelna a.s.
Partner webu PRAHA

Partner webu Národní muzeum

Partner webu Městská část Praha 5


TOPlist

Copyright© Klub přátel starého Smíchova 2006 - 2016 / Webmaster Tomáš Křivánek / Redakční systém: phpRS
„Nedostane-li žena koho chce, běda tomu, koho dostane.“ Mark Twain