Klub přátel starého Smíchova
Dnešní datum: 28. 03. 2024   


Anketa
Kterou z níže uvedených památek Prahy 5 považujete za nejohroženější?

Malostranský hřbitov (36202 hl.)
 
Usedlost Cibulka včetně přilehlého parku (32015 hl.)
 
Kaple sv. Trojice (U Nesypky) (31075 hl.)
 
Kaple Panny Marie Bolestné (Barr. most) (31124 hl.)
 
Terasy Barrandov (31646 hl.)
 
Lihovar Zlíchov (31348 hl.)
 
Usedlost Skalka (2822 hl.)
 
Usedlost Turbová (2576 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 198808

* Usedost Turbová (č. p. 1066, Jinonická ul.)

Vydáno dne 06. 09. 2007 (7085 přečtení)

Na místě středověké vinice Urbanka si roku 1756 šlechtic František Xaver Turba, královský rada České komory, zřídil terasovitou zahradu. Ve svahu přestavěl původní viniční domek a přidal novou barokní usedlost. Na počátku 19.století byly pozemky Turbové rozšířeny o sousední vinici Kuliška.

Podobu usedlosti pak zásadně ovlivnil stavitel a smíchovský starosta Josef Linhart, který podle plánů Barvitia stavěl i smíchovskou baziliku sv.Václava. Přebudoval zahradní domek a původní Turbovu usedlost při hlavní bráně prakticky strhl a nahradil novou pseudobarokní vilou. Ta se vyznačuje charakteristickou věží a mansardovou střechou s vikýři. Průčelí obrácené do svahu je členěné verandou s dřevěnými vyřezávanými prvky. Budova je patrová, v obou nadzemních podlažích je byt o pěti místnostech a kuchyni. Ve svahu dnešní Jinonické ulice přibyly dvě hospodářské budovy. K usedlosti dále patřily stáje, špýchar, holubník, kurník a kůlny, později ještě dílny. Plochu někdejšího rybníčku nahradil v novější době tenisový kurt.
Členitý terén bývalých vinic dal vzniknout krásné terasovité zahradě s řadou poetických zákoutí, barokních schodišť a bran s několika pískovcovými sochami. Zahrada je osázena především ovocnými stromy, nechybí ale ani další okrasné dřeviny, z nichž za zmínku stojí tis starý kolem 300 let a krátká kaštanová alej. V horních partiích je pak jehličnatý lesík. Za první republiky se na Turbové usadila rodina Jindřicha Šafařoviče, který se oženil s dcerou majitele. Známý právník a prvorepublikový senátor sem vnesl pravý společenský lesk, který pohasl až na konci 50.let. Turbovou svou návštevou poctila řada vynikajících osobností kulturního a politického života. Mezi pravidelné hosty patřil kancléř prezidenta Beneše Jaromír Smutný, literární kritik Arne Novák, lékař a univerzitní profesor Jaroslav Jedlička, cestovatelé Josef Kořenský a Enrique Stanko Vráz, herečka Růžena Nasková asamozřejmě Šafařovičův bratr Jaroslav, ředitel Národního divadla a pravý gentleman. Intimně pohádková atmosféra vily se zahradou každému z hostí bezpečně učarovala.
Této atmosféře naplno podlehl také nejslavnější obyvatel Turbové malíř a loutkař Jiří Trnka. Do volného bytu v přízemí se nastěhoval s rodinou na podzim roku 1939 a zůstal zde do roku 1958. Paní majitelku Martu Šafařovičovou přemlouval, aby mu Turbovou prodala, ale stará slečna vzorně a s láskou pečující o zahradu o tom nechtěla slyšet. Trnka, přezdívaný ve světě jako Disney východu, zde ve svém ateliéru vytvořil svá stěžejní díla, z nichž asi nejslavnějším je Zahrada. K příběhu o skupině chlapců a kocourovi ho inspirovala právě poetická zahrada na Turbovce. Přímo zde se také točily exteriéry loutkového filmu Císařův slavík. Trnka byl velmi pracovitý a do noci svítila okna jeho ateliéru tajuplným svitem modrých žárovek, které kvůli barvám používal.
Docházelo sem procesí dalších osobností - divadelník Jiří Frejka, režisér Martin Frič, herci Zdeněk Štěpánek a Jan Werich, scenárista Jiří Brdečka, básníci František Hrubín a Vítězslav Nezval a další. Trnkovy děti zde prožily pohádkové dětství. Po léta ani netušily, že se jejich rodiče rozvedli a otec se paralelně věnuje své nové rodině. Trnka dál totiž tvořil v Košířích a až na konci 50.let koupil dvě vily pro své dvě rodiny v Podolí a na Kampě, kam se odstěhoval.
Majitelka byla za komunistického režimu jako buržoázní dcera perzekuována. Byla přestěhována do zahradního domku bez přívodu vody a plynu, zatímco do vily byli nastěhováni noví nájemci. Práci sháněla s obtížemi a výdělek nestačil na udržování tak rozsáhlé usedlosti. Turbová začala chátrat. Roku 1976 byla donucena vilu prodat obci. Plánovalo se tu totiž zřízení mateřské školy. Nutnost nákladné rekonstrukce však komunisty odradila, a tak předali objekt SSM. V hospodářských budovách působilo družstvo Moděva vyrábějící stany.
Na počátku 90. let se sem hodlala nastěhovat taneční škola, která začala s chaotickými úpravami. Po uplatnění restitučního nároku a následném prodeji Turbové roku 1993 tu mělo být zřízeno kulturní středisko a španělské obchodní zastupitelství. Na zalesněných pozemcích měly být dostavěny rodinné domy podle architektonického návrhu architekta Jiřího Trnky ml., aby bylo možné pokrýt vysoké náklady na rekonstrukci. Nový majitel však zemřel a spolu s ním byly pohřbeny i veškeré plány. Během dědického sporu Turbová nadále trestuhodně chátrala a stala se domovem squatterů. Vše ale bohužel nasvědčuje tomu, že do budoucna půjde spíše o lukrativní pozemek, než o záchranu starodávné památky.Novým vlastníkem je firma Praturb s. r. o., jejímž 100% vlastníkem je FROWILPEX INVESTMENTS CORP z Panenských ostrovů

Publikováno s laskavým svolením pana Zdeňka Hyana.
Fotografie původní podoby najdete zde a současné zde.

Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek

E-mail servis
Pro zasílání aktuálních informací vyplňte Vaši
e-mailovou adresu

Malostranský hřbitov
Malostranský hřbitov

Muzeum hl. m. Prahy
Muzeum Prahy

PIS
Pražská informační služba

Partner webu

Partner webu Česká spořitelna a.s.
Partner webu PRAHA

Partner webu Národní muzeum

Partner webu Městská část Praha 5


TOPlist

eşya depolama
Copyright© Klub přátel starého Smíchova 2006 - 2016 / Webmaster Tomáš Křivánek / Redakční systém: phpRS