Klub přátel starého Smíchova
Dnešní datum: 22. 09. 2018   


Anketa
Kterou z níže uvedených památek Prahy 5 považujete za nejohroženější?

Malostranský hřbitov (36202 hl.)
 
Usedlost Cibulka včetně přilehlého parku (32015 hl.)
 
Kaple sv. Trojice (U Nesypky) (31075 hl.)
 
Kaple Panny Marie Bolestné (Barr. most) (31124 hl.)
 
Terasy Barrandov (31646 hl.)
 
Lihovar Zlíchov (31348 hl.)
 
Usedlost Skalka (2822 hl.)
 
Usedlost Turbová (2576 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 198808

* Usedlost Klamovka (Podbělohorská 3)

Vydáno dne 18. 10. 2007 (2910 přečtení)



Na samé hranici mezi Smíchovem a Košířemi stojí někdejší usedlost Klamovka. Tak jako v jiných podobných místech zde bývaly kdysi vinice s viničným lisem, které patřily kartouzskému klášteru. Ten byl v husitských dobách zničen a usedlost různě měnila majitele. V 15. st. vinice nesla název Oslice podle majitele měšťana Antonína, který vlastnil na Staroměstském náměstí dům U Oslů. Jméno Klamovka dostala usedlost podle šlechtické hraběcí rodiny Clam-Gallasů, která nemovitost koupila v r. 1757. Nechali zde tehdy postavit barokní jednopatrovou usedlost v podobě pohodlného zámečku s mansardovou střechou. Zároveň zde tehdy založili anglický park s rozmanitými romantickými stavbami. Vstup do parku je z dnešní Plzeňské třídy nad kostelíkem Nanebevzetí Panny Marie, který byl vybudován r. 1752 ze starší raně barokní kapličky z konce 17. st. V parku nad kostelíkem stojí novogotický altán z r. 1820. (tento altán je v současné době nově zrekonstruován, konají se tu výstavy) Výše nad ním je Chrámek noci z doby kolem r. 1790, menší centrální stavba se zasklenými otvory v kopuli, což vyvolává dojem hvězdné oblohy. Ještě nad ním je zahradní altán v pozdně barokním stylu s rokokovými detaily a pokojovou malbou z 2. poloviny 18. st., používaný v naší době jako umělecký ateliér. V oplocené části parku chovali Clam-Gallasové na lov smečku vlků, šakalů – dokonce i bílé - (šakali stáli také na sloupech u vchodové zamřížované brány), rysů a pár medvědů. Generál Edward Clam-Gallas nechal v parku postavit kamenný pomníček svému oblíbenému vojenskému koni Kassilovi a kněžna Kristina Coloredo-Mansfeldová r. 1798 dala zhotovit další pomníček svému oblíbenému ptáčku z čeledi rajek, kterého si přivezla z Brazílie. Značného rozkvětu se dočkal park v polovině 19. st., kdy se o něj staral zahradník Josef Blecha, známý jako pořadatel první květinové výstavy v Praze. Později zde jako zahradník pracoval také syn Boženy Němcové Karel. Vždy v neděli otvírali majitelé park pro veřejnost, později i častěji. V 18. století se letohrádek se zahradou stává oblíbeným místem ke šlechtickým soubojům. Údajně zde mělo dojít k úmrtí oblíbence Marie Terezie chorvatského šlechtice Jelačiče v souboji s Maďarem Arpádem Zöleszem. Poté byly souboje zakázány. Clam-Gallasové sem poté přestávají dojíždět a letohrádek prodávají. Roku 1877 se zde však i přes zákaz odehrál jeden z posledních šlechtických soubojů v Čechách. Hrabě Leopold Kolovrat v něm zabil prince Viléma Auersperga. Souboj byl veden na pistole. Záminkou byla čest dámy – princ Auersperg zachytil ve vojenské poště milostný dopis své snoubenky a neprávem jej otevřel. Hrabě Kolovrat prchl do Ameriky. V následujících letech Klamovka pustla. Celou nemovitost i s parkem koupil r. 1895 košířský starosta Matěj Hlaváček, který zde nechal zbudovat zahradní restauraci s tanečním sálem, v němž v r. 1904 provozoval Dismas Šambor - Ponrepo svůj kinemarograf. Pro snadnější dopravu Pražanů sem nechal Matěj Hlaváček postavit na vlastní náklady elektrickou dráhu Smíchov - Košíře, později začleněnou do Elektrických podniků. Své podnikatelské dluhy starosta Košíř nedokázal splácet a řešil je sebevraždou. Klamovku pak přebírá jeho syn, který  z ní učinil oblíbené výletní místo. V letech 1924 - 26 na části pozemků byly vystavěny rodinné domky. Ve 30. letech byla restaurační budova přestavěna na sokolovnu s letním cvičištěm a byly zde vystavěny první moderní kryté tenisové kurty u nás. Klub Klamovka v barokním zámečku slouží mládeži.

Ke Klamovce se váže i próza E. E. Kische – Schéma románu z Klamovky.
 
Literatura: Mudrová, Ivana. Prahou s otevřenýma očima. Praha: Nakladatelství Lidových novin, 2005.

Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: pis.cz

E-mail servis
Pro zasílání aktuálních informací vyplňte Vaši
e-mailovou adresu

Malostranský hřbitov
Malostranský hřbitov

Muzeum hl. m. Prahy
Muzeum Prahy

PIS
Pražská informační služba

Partner webu

Partner webu Česká spořitelna a.s.
Partner webu PRAHA

Partner webu Národní muzeum

Partner webu Městská část Praha 5


TOPlist

Copyright© Klub přátel starého Smíchova 2006 - 2016 / Webmaster Tomáš Křivánek / Redakční systém: phpRS
„Žádný člověk není tak bohatý, aby mohl koupit svoji minulost.“ Oscar Wilde