Klub přátel starého Smíchova
Dnešní datum: 24. 08. 2019   


Anketa
Kterou z níže uvedených památek Prahy 5 považujete za nejohroženější?

Malostranský hřbitov (36202 hl.)
 
Usedlost Cibulka včetně přilehlého parku (32015 hl.)
 
Kaple sv. Trojice (U Nesypky) (31075 hl.)
 
Kaple Panny Marie Bolestné (Barr. most) (31124 hl.)
 
Terasy Barrandov (31646 hl.)
 
Lihovar Zlíchov (31348 hl.)
 
Usedlost Skalka (2822 hl.)
 
Usedlost Turbová (2576 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 198808

* Národní dům na Smíchově (Nám. 14. října 16)

Vydáno dne 18. 10. 2007 (3066 přečtení)



Zástupci tehdy ještě samostatného města Smíchov se v roce 1906 rozhodli postavit některé významné centrální městské stavby, mezi nimi zejména národní dům, masnou a ústřední tržnici a lidové lázně. Masná tržnice a lázně byly postavenu pod vrchem Mrázovka, pro zbylé stavby zakoupila obec pozemky po bývalé botanické zahradě zničené povodní roku 1890. Národní dům patří mezi vrcholná secesní díla u nás. Byl postaven v letech 1906 - 08 podle návrhu Aloise Jana Čenského (1868 – 1954) jako dominanta hlavního náměstí města Smíchova. Smíchov tehdy ještě ku Praze nepatřil, byl připojen až v roce 1920. Spolu se sousední tržnicí tvořil Národní dům mnoho let vyhledávané společensko-obchodní centrum. Stavby byly mezi sebou odděleny jen restaurační zahradou. Budova Národního domu byla bohatě zdobena v interiéru i v exteriéru. Zevně jsou na budově plastiky pražského sochaře a medailéra Josefa Pekárka, který vytvořil figurální skupinu jako alegorii Hudby na štítu do ul. Zborovské, a šest figurálních výplní nad velkým sálem. Plastiky a ornamentální výzdoba uvnitř je od sochaře a medailéra Antonína Máry. Práce zednické a pomocné byly svěřeny firmě Bernarda Nedvěda na Smíchově, práce z vyztuženého betonu firmě stavitele J. Vildvalda. Kamenické práce prováděla firma K. Holuba, tesařské firma J. Vlnase. Všechny práce byly zadány jen smíchovským podnikům. Původně byly v domě dvě restaurace: Lidová restaurace v suterénu byla vyzdobena rázovitými malbami od Ladislava Nováka, zimní kuželník při ní vyzdobil malíř J. Mayer. Mimochodem kuželník, tehdy oblíbená hra Pražanů patřil k nejmodernějším v Praze, poněvadž měl elektrické ohlašování poražených kuželek pomocí rozsvícených žárovek po úspěšném hodu.Dráha dlouhá 22 metrů měla asfaltový povrch na betonovém podkladě. V suterénu se dále nacházely sklepy na palivo a skladiště zahradního nábytku. Byla tu i kotel pro 4 parní kotle ústředního topení a zařízení soužící jako lednice, ležácké sklepy na pivo (smíchovské a plzeňské), vinné sklepy, spouštědlo na pivní sudy, spižírna, umývárna a přípravna. Další restaurace byla v přízemí, kde byla též kavárna, kulečníková herna, kuchyně, šachový a čtenářský klub. Kavárenskou kuchyni spojovaly s mezipatrem malé točité schody, kde byl sklad nádobí. V prvním patře je Velký sál o ploše 433 m2, jehož galerie prochází druhým patrem,  malý sál zvaný Arbesův s okny do zahrady o ploše 182 m2. Ve velkém sále bylo zřízeno pódium o výměře 40 m2. Byly zde i mnohé místnosti pro spolkovou činnost (se samostatným schodištěm a pomocnou šatnou), cukrárna, dámský salon, kuřácký pokoj a také místnosti obytné. V části druhého patra se nalézal byt restauratéra, topiče a dalšího pomocného personálu. V podkroví  bylo místo pro prádelnu, žehlírnu, sušárnu a skladiště stolního prádla. Celá budova byla osvětlována elektrickým proudem a v případě potřeby i plynem.

 

Do užívání byla budova odevzdána 31. prosince 1908. Od té doby se v odehrálo mnoho společenských akcí, mj. i slučovací sjezd KSČ v roce 1921 (a další 4 sjezdy této strany). Kdysi dokonale vyřešené vnitřní uspořádání se v průběhu let měnilo, zejména necitlivé dělení prostoru, zástavby a rekonstrukce v 50. letech budově uškodily.Tehdy přešel dům do vlastnictví ROH, resp. odborového svazu strojírenství, který z něj udělal Dům pracujících ve strojírentví, resp. Dům kultury kovoprůmyslu (DKK). Četné provizorní opravy bez jednotné koncepce způsobily značnou devastaci budovy, která byla zastavena až kompletní generální rekonstrukcí koncem 90. let. V letech 1994 – 1995 byla generálně rekonstruována pivnice nazvána Pivnice Alfons Mucha. Obnovu projektoval Ing. Arch. Petr David, repliku secesního nábytku vyrobila firma Dřevotvar Hradec Králové. Při rekonstrukci secesní budovy i stylového vybavení se restaurátoři striktně drželi původních předloh. Tak jsou např. na schodištích stylové repliky původních sloupů s osvětlením, jsou osazeny kopie secesních lustrů i secesní nábytek. V 60. letech vzniklo oblíbené Futurum, neboli F klub, první bigbeatový klub v Praze, který byl také opraven a zůstal pro veřejnost zachován. Literatura: Slavné stavby Prahy 5. Praha: Agentura Foibos, 2005. Hrubeš, Josef. Hrubešová, Eva. Pražské domy vyprávějí 1. vyd. Roztoky u Prahy: Orion, 1997.

 

 

 

 

 

 


Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: pis.cz

E-mail servis
Pro zasílání aktuálních informací vyplňte Vaši
e-mailovou adresu

Malostranský hřbitov
Malostranský hřbitov

Muzeum hl. m. Prahy
Muzeum Prahy

PIS
Pražská informační služba

Partner webu

Partner webu Česká spořitelna a.s.
Partner webu PRAHA

Partner webu Národní muzeum

Partner webu Městská část Praha 5


TOPlist

Copyright© Klub přátel starého Smíchova 2006 - 2016 / Webmaster Tomáš Křivánek / Redakční systém: phpRS