Klub přátel starého Smíchova
Dnešní datum: 24. 08. 2019   


Anketa
Kterou z níže uvedených památek Prahy 5 považujete za nejohroženější?

Malostranský hřbitov (36202 hl.)
 
Usedlost Cibulka včetně přilehlého parku (32015 hl.)
 
Kaple sv. Trojice (U Nesypky) (31075 hl.)
 
Kaple Panny Marie Bolestné (Barr. most) (31124 hl.)
 
Terasy Barrandov (31646 hl.)
 
Lihovar Zlíchov (31348 hl.)
 
Usedlost Skalka (2822 hl.)
 
Usedlost Turbová (2576 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 198808

* Malostranský hřbitov (Plzeňská ul., zast. Bertramka)

Vydáno dne 18. 10. 2007 (6565 přečtení)



Při Plzeňské třídě na rozhraní Smíchova a Košíř se rozkládá Malostranský hřbitov o velikosti 2,2 ha. Je přístupný dvěma vchody z Plzeňské třídy.

Historie
Představení vlašského špitálu vybudovali v době morové epidemie r. 1680 pohřebiště na místě bývalé vinice a zřídili u něj špitál pro nemocné morem. Mnoho nemocných i obětavých jezuitů, kteří je ošetřovali, zde bylo pohřbeno při této i při další morové epidemii v letech 1713 - 14. V roce 1703 zde byla postavena kaple sv. Rocha, ochránce proti moru, a r. 1715 kaple Nejsvětější Trojice. Kaple i hřbitov náležely k malostranskému kostelu sv. Václava (býval na Malostranském náměstí), odtud název hřbitova Malostranský. Místo kaple Nejsvětější Trojice byl v letech 1831 - 37 vystavěn nový kostel sv. Trojice a kaple sv. Rocha byla do něj začleněna. Klasicistní stavba kostela s věží v průčelí je zdobena obrazem Nejsvětější Trojice s Posledním soudem od Františka Horčičky, obrazem sv. Anny (kopie podle Rubense) od Filipa Mazance a obrazem Sv. Kříže od L. Blankarta. O výstavbu kostela se zasloužilo Malostranské bratrstvo lásky k bližnímu. Mezi dobrodinci byl zejména Pasovský biskup, hrabě Leopold Thun-Hohenstein, který zemřel na svém nedalekém letním sídle Cibulka a byl zde pohřben. Když Josef II. zakázal pohřbívat uvnitř města a pod kryptami kostelů, stal se tento hřbitov od 1. července 1787 městským pohřebištěm obyvatel na levém břehu Vltavy - pro Malou Stranu a Hradčany a později i Smíchov (pro obyvatele pravého břehu byl určen Olšanský hřbitov). Město se rychle rozrůstalo a hřbitov se brzy ocitl uvnitř obydlené části, což vedlo k jeho uzavření v r. 1884. Pak se pohřbívalo na hřbitově Na Malvazinkách. Plán rozvoje Smíchova později předpokládal zrušení Malostranského hřbitova, ale vlna protestu významných osobností tomu zabránila. V průběhu doby byl však hřbitov několikrát redukován, část hřbitova zabrala komunikace a mnohé náhrobky odtud byly přemístěny zejména na Olšanské hřbitovy a na Vyšehrad (např. Karel Jaromír Erben).

Náhrobky
Uprostřed hřbitova stojí nejvýznamnější náhrobek biskupa pasovského, hraběte Leopolda Thun-Hohensteina. Pomník patří k vrcholným dílům sochaře Václava Prachnera. Byl ulit v hořovických hutích a je významnou památkou uměleckého slévárenství u nás. Celý areál hřbitova je rozsáhlou galerií zejména empírové funerální plastiky. Mezi autory náhrobků jsou další slavná jména - František Xaver Lederer, Josef Malínský, Jan Ludvík Kranner, Josef a Emanuel Maxovi. Známý je náhrobek Svaté holčičky, dílo Josefa Maxe z r. 1851 - na kamenném podstavci ležící postavička děvčátka, ke kterému děti spontánně začaly nosit svá přáníčka a kytičky. Příběh holčičky bývá vyprávěn v různých obdobách. Podle pověsti žilo v jedné rodině na Újezdě milé a hodné děvčátko, které jednoho dne vypadlo nešťastnou náhodou z okna. Podle jiné pověsti se jednalo o dcerku malíře Kristiána Rubena, která zemřela v nejranějším dětském věku na tuberkulózu. Kolem náhrobku vznikla legenda, kterou zpracoval František Kožík v knize Svatá holčička.(O holčičce z Újezda v Praze jménem Anna Degenová a letopočet skonu 1851). Václav Sedláček ve svých Dějinách Smíchova uvádí zase pověst, že matka holčičky zemřela při porodu, ale dcerku v noci navštěvoval její duch, aby jí kolébal. Když byl holčičce jeden rok, byla svým otcem ráno nalezena mrtvá, ale s andělskými křídly.

Na Malostranském hřbitově odpočívá mnoho významných osobností

Arbeiter Jan Dobromil (1794 - 1870), lékárník, mecenáš pražské kultury
Böhm Josef Jiří (1807 - 1868), ředitel hvězdárny v Klementinu
Degenová Anna (1848 -1851), "svatá holčička", autorem náhrobku je Josef Max
Dienzenhofer Kilian Ignác (1690 - 1752), stavitel
Dienzenhofer Krištof (1655 - 1722), stavitel
Döbler Jiří (1788 - 1845), rytec a kreslíř miniatur
Dřevíkovský Eduard (1818 - 1878), malíř
Dusík Jan Ladislav (1761 - 1812), klavírní virtuos
Dušek František Xaver (1731 - 1799), skladatel, klavírní virtuos
Dušková Josefina (1753 - 1824), pěvkyně, Mozartova hostitelka na Bertramce
Erben Karel Jaromír (1811 - 1870), básník, archivář, 1907 přenesen na Olšany
Freyová Marie (zemřela 1870), herečka Stavovského divadla
Hellich Josef Vojtěch (1807 - 1880), malíř, autor nejznámějšího portrétu B. Němcové
Holina František (1806 - 1877), kaligraf, otec Nerudovy snoubenky Anny Holinové
Kohl Ludvík (1746 - 1821), dvorní malíř císařovny Marie Terezie
Kořínek František Branislav (1831 - 1874), profesor na malostranské reálce
Kosárek Adolf (1830 - 1859), malíř krajinář
Kranner Jan Ludvík (1764 - 1828), sochař
Lauterbach Josef, c. a k. podplukovník; autor vojenského náhrobku se dvěma štíty je sochař Ignác Platzer (III. generace)
Malínský Josef (1752 - 1827), sochař; sám si navrhl náhrobek
Mánes Antonín (1784 - 1843), malíř
Mánes Václav (1793 - 1858), malíř, bratr Antonína M.
Morstadt Vincenc (1802 - 1875), malíř Prahy a j. měst
Novotný Eduard (1833 - 1876), tvůrce českého těsnopisu
Palliardi Ignác Alois (1765 - 1806), stavitel
Pelcl František Martin (1734 - 1801), historik buditel
Pěšina rytíř z Čechorodu Michael Václav (1782 - 1859), buditel, kanovník u sv. Víta, autor figurálního náhrobku je Emanuel Max
Pfleger-Moravský Gustav (1833 - 1875), spisovatel
Pinkas Adolf Maria, JUDr. (1800 - 1865), advokát, poslanec, politik
Platzer Ignác František I. (1717 - 1787), sochař
Platzer Ignác II. (1757 - 1826), sochař
Platzer Robert (1831 - 1867), sochař
Ringhoffer František (1817 - 1873), továrník
Thun-Hohenstein Leopold, 1811 - 1888), politik, poslední kníže-biskup pasovský, autor největšího zdejšího centrálního náhrobku je Václav Prachner
Tomášek Václav Jan (1774 - 1850), skladatel a Goethův přítel, autor náhrobku se stylizovanou lyrou je Robert Platzer
Vitásek Jan Nepomuk Augustin (1770 - 1839), skladatel, ředitel svatovítského kůru, autor náhrobku je Josef Max

Kompletní seznam hrobů včetně jejich polohy naleznete zde.

Aby se zabránilo dalšímu vandalskému ničení, je hřbitov nyní uzavřen a vstup je pouze na požádání. Na hřbitově se již nepohřbívá.
 
Více informací naleznete na webových stránkách malostranskyhrbitov.cz.

Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: pis.cz

E-mail servis
Pro zasílání aktuálních informací vyplňte Vaši
e-mailovou adresu

Malostranský hřbitov
Malostranský hřbitov

Muzeum hl. m. Prahy
Muzeum Prahy

PIS
Pražská informační služba

Partner webu

Partner webu Česká spořitelna a.s.
Partner webu PRAHA

Partner webu Národní muzeum

Partner webu Městská část Praha 5


TOPlist

Copyright© Klub přátel starého Smíchova 2006 - 2016 / Webmaster Tomáš Křivánek / Redakční systém: phpRS
„Vždy odpouštějme svým nepřátelům, nic je nedokáže víc rozzuřit.“ Oscar Wilde