Kulturní památka je pojmenována po svých majitelích – perníkářích. V 15. století zde byla vinice zvaná Zajímačka. Tu kupuje roku 1488 vdova po Pavlu Ježíškovi, jehož syn Jiří byl perníkářem a od roku 1502 také perkmistrem (úřad pro dohled nad vinařstvím). V roce 1534 je vlastníkem další perníkář - Jan Živnůstka. Jeho vdova prodává usedlost v roce 1559 dalšímu perníkáři - Benediktovi Pražákovi z Petřína. Pozemky se rozšířily i o okolní vinice Kocourku, Deymovku a Vodičkovských. Ve 40. letech 18. století však většina vinohradů zaniká. V polovině 18. století usedlost patří perkmistru Janu Josefu Schutzbrethovi, v roce 1840 Anně Fridrichové, v roce 1882 Františku Stöhrovi.Do své barokní podoby byla přestavěna až na počátku 19. století. Vstupu do dvora vévodí půlkruhově zaklenutá brána. Patrové obytné stavení pokrývá mansardová a šindelová střecha, na níž nalezneme i malou věžičku. K obytnému stavení přiléhali dvě hospodářské budovy. V 70. letech dvacátého století byly hospodářské budovy přestavěny na byty, přilehlé pozemky byly stavebním družstvem rozparcelovány a zastavěny již ve století devatenáctém. Od 80. let patřila Perníkářka Střednímu odbornému učilišti Dopravní podniky. Zásadní rekonstrukce usedlosti proběhla v roce 2000. Při této příležitosti bylo nalezeno velké množství nástěnných maleb. Dnes je památka v soukromém vlastnictví.
Literatura: Památky Prahy 5: stavby, sochy a plastiky a pamětní desky. Praha: Umělecká agentura Foibos, 2006. Laštovková, Barbora. Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-057-8. Dostupná v Městské knihovně hl. m. Prahy, Mariánské nám 2
Perníkářka (Pod Hájem 1)
