Co do počtu domů čítá Smíchov celkem 521 čísel popisních, z kterýchž připadá na Buďanka 20 a na Mrázovku 35. Avšak po odpočítání 3 stavení zbořených, pak 10 domů ležících v obvodu spojené někdy obce košířské, 1 v obvodu obce pražské a 9 domů s dvojími a více čísly popisními, zbývá ve skutečnosti 503 domy. Z nich jest 15 továrnických budov a nedostavených domů neobydleno a tedy jen 488 domů obydelných.
Výstavnosť pochází u 194 domů z doby do roku 1832, asi u 44 domů z doby do roku 1861, asi u 120 domů od roku 1861 do 1871 a asi u 138 od r. 1871 do 1881.
Pokud se týče zevnější výstavnosti a vnitřní úpravnosti domů, zasluhuje Smíchov v stejnou řadu postaven býti s předními městy Čech, a lze v ohledu tom trojí období rozeznati. Co jest posud přízemních stavení, - a těch jest již velmi málo, - a nemnohých též stavení o jednom jen patře, ta všecka náležejí do starší doby před roku 1840. Co jest domů dvoupatrových, zejména celá řada domů se stejnou skoro výšku v třídě Kinského opodál náměstí kostelního až k místu naproti ulici kartouské, tyto téměř všecky domy pocházejí z doby od roku 1840 do 1860. Co jich konečně později až po dnes vystavěno bylo, a těch jest veliký počet, mají téměř vesměs tři patra, ano mnohé z nich, jež mají pod přízemkem ještě polopřízemky, možno řaditi k domům čtyřpatrovým.
Stejný pokrok co do velikosti a objemnosti pozorujeme též strany slohu stavebního. Od jednoduchého sluhu kasárního z doby prvnější přihlíženo v druhé již době stále více a více k lepší úhlednosti průčelí. – Postupem času povstalo mnoho nejen velkolepých, nýbrž i vkusně ano dle úplně slohových pravidel provedených a též uvnitř co nejlépe a pro vše pohodlí upravených domů. Zasluhuje to tím většího uznání, jelikož kromě stavitelů i stavebníci sami nešetříce nákladu a jsouce na mnoze pouhými v takových věcech laiky, o krásné provedení svých domů dbali a takto svou krasochuť osvědčili. Číslování jednotlivých domů dle popisních čísel zakládá se na Josefinském katastru a vztahuje se na celý obvod Smíchova s vyjmutím dělnické osady Mrázovky, která má své zvláštní číslování. Následkem toho, že nové domy musily a musí dle platného předpisu obdržeti popisní čísla, jakáž právě arithmeticky následují, bez ohledu, kde v které ulici neb na které samotě ten který nový dům stojí, jest staré číslování velice nepřehledné. Proto bylo roku 1880 vedle něho zavedeno nové řadové číslování domů dle jednotlivých ulic, čímž lze domy snadněji vyhledati. Nová řadová čísla nejsou však předmětem knihovního vkladu jako stará popisní čísla, která se i dále bez ohledu na nová připisují. Při tom jest ovšem nové číslování domů obmezeno na ulice budované zcela anebo poněkud dostavěné, a mají jich domy vedle svých starých popisních čísel ještě i nová čili řadová čísla s názvem příslušné ulice. U nového číslování jest pravidlem, že od újezdské brány pražské čili proti toku Vltavy vzato, počínají v hlavní třídě v ulicích na levé straně čísla lichá, na straně pravé čísla sudá, kdežto v příčních ulicích platí tentýž pořádek od hlavní třídy vzato. Jediné nábřeží císaře Ferdinanda, jež má domy po jedné jen straně, obdrželo čísla po sobě jdoucí. Nárožní domy a vůbec domy o více průčelích mají na každém průčelí příslušné nové číslo té které ulice.