Klub přátel starého Smíchova
Dnešní datum: 29. 03. 2024   


Anketa
Kterou z níže uvedených památek Prahy 5 považujete za nejohroženější?

Malostranský hřbitov (36202 hl.)
 
Usedlost Cibulka včetně přilehlého parku (32015 hl.)
 
Kaple sv. Trojice (U Nesypky) (31075 hl.)
 
Kaple Panny Marie Bolestné (Barr. most) (31124 hl.)
 
Terasy Barrandov (31646 hl.)
 
Lihovar Zlíchov (31348 hl.)
 
Usedlost Skalka (2822 hl.)
 
Usedlost Turbová (2576 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 198808

* 16. kapitola – Výstavba kostela sv. Václava

Vydáno dne 19. 06. 2008 (1543 přečtení)



3. U třídy Kinského naproti radnici započata r. 1881 v měsíci dubnu stavba nového kostela sv. Václava na staveništi, kteréž obec k účelu tomu ve výměře 1060 čtverečných sáhů od usedlosti č. p. 67 a 68 dne 28. listopadu 1875 koupila. Staveniště to leží mezi dvěma v předu zmíněnými, směrem k Vltavě navrženými ulicemi. Slavnostní svěcení základů jeho vykonal dne 18. září 1881 pražský arcibiskup, kardinál kníže Bedřich ze Švarcenberků za účastenství mnoha duchovních, zeměpanských i jiných hodnostářů, zástupců obce, sboru stavebního, mnoha spolků a p., jakož i velikého zástupu lidu. Započatý kostel bude dle příslušného plánu tříloďovou basilikou s dvěma věžemi v předu, jest vypočítán pro 2000 lidí a má býti nejdéle o sv. Václavě 1884 dokončen a svému účelu odevzdán. Že konečně k stavbě té dospělo, toho možnosť vyvinula se následovně:

 

Již počátkem roku 1866 uznalo zastupitelstvo města Smíchova za nezbytné, přičiniti se o rožšíření nynějšího farního kostela a sestaviti za účelem tím zvláštní sbor jednak k opatření plánů, jednak ku sbírání dobrovolných příspěvků. Že však sotva půl roku na to vypukla nešťastná válka se sousedem Prusem, vrazivším do Čecha a zde co vítěz zle řádivším, byla i veškerá činnosť sboru přerušena a teprv opět roku 1868 obnovena a ku zdárným výsledkům vedena.

 

Především nabyla rada městská přesvědčení, že by vzhledem k stálému vzrůstání města pouhé jen rozšíření nynějšího farního kostela nestačilo, nýbrž že nutná toho potřeba, pomýšleti na stavbu úplně nového, co možná prostranného a monumentálního chrámu. Tím  pak byly též k účelu tomu v souhlasu a schválením celého zastupitelstva obecního náležité kroky podniknuty.

 

Za protektorátu jeh Eminence nejdůstojnějšího pana kardinála a pražského knížete arcibiskupa Bedřicha ze Švarcenberků byl kostelní sbor stavební obnoven a četně rozmnožen a největší péče věnována opatření vhodného a důstojného plánu, jakož i staveniště samého. Aby obec nabyla ve věci volnější ruky, docíleno převedení patronátního práva kostelního s hlavního královského města prahy na městskou obec smíchovskou.

 

Na základě ministerského povolení zavedeny a prováděny všeobecné sbírky dobrovolných příspěvků. Pomocí zvláštního sboru pražských a smíchovských paní uspořádána věcná loterie ve prospěch nového chrámu. Též všelikým jiným způsobem množen stavební fond kostelní; ano obec sama přinesla značné oběti. Posléz vynaloženo vše, aby zároveň se schválením stavby povolen byl též přiměřený na ní příspěvek z fondu náboženského.

 

Takovýmto snažením docíleny následující úspěchy:

 

Staveniště kostelní, jež mezi čtyřmi uznáno za nejvhodnější, zakoupeno a zakoupeno samou obcí za 100000 zlatých rakouské měny.

 

Fondu stavebnímu věnovali: Jeho Veličenství, zvěčnělý císař a král Ferdinand Dobrotivý se svou vznešenou chotí, J. Vel. Císařovou vdovou Marií Annou 30000 zlatých r. m.; Jeho Veličenství nejmilostivější panující císař a král František Josef I. 5000 zl.; jeho cís. Výs. zvěčnělý arcivévoda František Karel, otec císařův 2000 zlatých; zmíněný sbor paní výtěžek loterní 31.419 zlatých 99 krejcarů a mnoho jiných dobrodinců ve větší a menších částkách 29.378 zlatých 67 ½ krejcaru, úhrnem 97.798 zlatých 66 ½ krejcarů, tak že fond ten, získav úroků 22.933 zlatých 81 krejcarů, přijal do této doby celkem 120.732 zlatých 47 ½ krejcaru, na kterouž i náklad stavby samé rozpočten jest.

 

Nicméně zbude ještě uhraditi náklad vnitřního zařízení a upravení kostela dalšími 40 – 50000 zl.

 

Plán stavební, jejž sdělal a dle potřeby upravil pražský architekt Ant. Barvitius, došel s potřebným nákladem stavebním schválení zastupitelstva obecního a konečně i vys. c. k. místodržitelství dne 30. září 1880 pod č. 58008 a po provedení řádného ve věci jednání odevzdána prozatím stavba základů smíchovským stavitelům Josefu Linhartovi a Václavu Mildovi jakožto společným podnikatelům.

 

Obsahu toto byla též pamětní listina, jež v den svěcení s půdorysem kostela a s běžnými té doby mincemi do základného kamene vložena byla.


Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek

E-mail servis
Pro zasílání aktuálních informací vyplňte Vaši
e-mailovou adresu

Malostranský hřbitov
Malostranský hřbitov

Muzeum hl. m. Prahy
Muzeum Prahy

PIS
Pražská informační služba

Partner webu

Partner webu Česká spořitelna a.s.
Partner webu PRAHA

Partner webu Národní muzeum

Partner webu Městská část Praha 5


TOPlist

eşya depolama
Copyright© Klub přátel starého Smíchova 2006 - 2016 / Webmaster Tomáš Křivánek / Redakční systém: phpRS