Klub přátel starého Smíchova
Dnešní datum: 29. 03. 2024   


Anketa
Kterou z níže uvedených památek Prahy 5 považujete za nejohroženější?

Malostranský hřbitov (36202 hl.)
 
Usedlost Cibulka včetně přilehlého parku (32015 hl.)
 
Kaple sv. Trojice (U Nesypky) (31075 hl.)
 
Kaple Panny Marie Bolestné (Barr. most) (31124 hl.)
 
Terasy Barrandov (31646 hl.)
 
Lihovar Zlíchov (31348 hl.)
 
Usedlost Skalka (2822 hl.)
 
Usedlost Turbová (2576 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 198808

* 86. kapitola - Železniční doprava

Vydáno dne 28. 12. 2009 (1242 přečtení)



Že všecky v předu vykázané živnosti a závody vyžadují značných komunikačních čili dopravních prostředků, dá se snadno pomysliti. Proto též vidíme ulice smíchovské neustále nad míru oživené jak dovozem tak i vývozem rozličných surovin a výrobků, a zvláště též dopravou ohromného množství uhlí pro četné průmyslové závody a též pro domácí potřebu. Mimo to převáží se z nádraží a do nádraží smíchovských, jmenovitě české západní a pražsko-duchcovské dráhy, den co den do Prahy a z Prahy ohromné množství všelikého zboží k vůli jeho dopravě na jiná místa, takže následkem toho všeho stíhá v hlavní třídě po celý den jeden nákladní povoz druhý v jednu i druhou stranu. To vše způsobuje náramný hlomoz, kterýž, zvýšen mimo to ještě drnčením mnohých kočárů, dostavníků a jiných lehkých povozů, celou tuto ulici nad míru oživuje.
Dle této ohromné dopravy zboží všeho druhu a dle líčeného, neobyčejně čilého ruchu obchodního dá se samo sebou souditi, že má Smíchov mnoho a znamenitých prostředků komunikačních čili dopravní. Jsouť to především železné ráhy, jež si zde založily nádraží svá, a jimž Smíchov z velké části děkuje za svůj rozkvět v posledním dvacetiletí.
Začátek učinila česká západní dráha, založena a otevřena r. 1861 s rozsáhlým nádražím sahajícím na jižní straně Smíchova až ku Zlíchovu. Dráha tato vede z počátku podél Vltavy a pak půvabným údolím Berounky přes Beroun, Hořovice, Zbirov, Rokycany, Plzeň, Domažlice a české hranice až do bavorského města Brodu. Odtud pak jest další želeničné spojení s Řeznem, Norimberkem, Mnichovem, Augšburkem a vůbec se všemi čelnými městy Bavorska. Tím pak, že od ní odbočují: dráha rakovnicko-protivínská z Berouna na Rakovník a ze Zdic do Protivína, dráha císaře Františka Josefa od Plzně jednak do Chebu, jednak přes Budějovice do Vídně a dráha plzeňsko-chomutovská od Plzně jednak do Chomutova jednak do Eisensteinu na bavorských hranicích, sprostředkuje česká západní dráha spojení s celými západními Čechy.
Pravidlem vypravuje česká západní dráha denně 3 osobní vlaky v jeden i druhý směr a mimo to letního času o svátcích a nedělích 2 zábavní vlaky. Kromě rozličného zboží dopravuje nejvíce kamenného uhlí z dolů radnických, nýřadnských aj. dopravovací ředitelství její nalézá se na Smíchově samém, kdežto správní rada její sídlí ve Vídni.
R. 1872 otevřela buštěhradská společnost železniční novou dráhu z Prahy přes Hostivice, Chomútov a Karlovy Vary do Chebu a Františkových Lázní s odvětvím ze Smíchova do Hostivic, a založila k vůli tomtuto odvětví rozsáhlé nádraží mezi radlickou silnicí a křížovou ceestou a mezi nádražím české západní dráhy. Začínajíc hned na koncí nádraží silně stoupati, obrací se odvětví to ve velkém oblouku k Hlubočepům, překročuje údolí hlubočepské na dvou místech pomocí velkolepých mostů, prorývá se v značné výšce nad týmž místem, kdež z nádraží vybočilo, hlubokým skalnatým průkopem, až konečně, stále stoupajíc, dosáhne vysokou pláň a rozvaliny někdejšího Děvína. Odtud pak dále vede okolo Cibulky do Hostivic a tu s dráhou z Prahy vedoucí se spojuje.
Nádraží samo založeno v tak veliké rozsáhloti za účelem, by v něm všecky do Smíchova zabočující dráhy své společné nádraží měly. Ale poprask bursovní r. 1873 a smutné následky jeho, pak nepatrná doprava osob po odvětví smíchovsko-hostivickém byly hlavně příčinou, že zůstalo při pouhém úmyslu a že i po zmíněném odvětví nejezdí žádných zvlášních vlaků osobních, nýbrž že se pouze k vlakům nákladním zavěšuje jednou za den 1 vagon pro osoby. Nicméně jest doprava kamenného uhlí z dolů kladenských a buštěhradských do Smíchova ohromná.
Pomocí svých odvětví ku Kladnu a do Kralup, do Rakovníka, do Výprt, Reizenhanu a Kraslic sprostředkuje buštěhradská dráha spojení se severozápaní částí Čech a posléz jmenovanými třemi odvětvími též se sousedním Saskem. Správní rada i ředitelství její mají své sídlo v Praze ve vlastní budově.
 
Pražsko-duchcovská dráha, otevřená r. 1873, má na Smíchově své hlavní nádraží až u samého Zlíchova, do jehož obvodu částečně zasahuje, avšak používá jeho pouze pro dopravu nákladu, kdežto osobní vlaky vypravuje z nádraží západní dráhy. Zmíněná dráha vede hlubočepským údolím, kdež podjíždí oba mosty dráhy buštěhradské, apk údolím sv. Prokopa, stoupá volně k Hostivicům, kde přejíždí vrchem dráhu jmenovanou a spojuje města Slané, Louny, bílinu, Most a Duchcov každodenním vypravování dvou osobních laků po celé trati a ještě jedním vlakem jen až do Slaného. Kromě rozličného zboží jest to hlavní uhlí hnědé z dolů u Bíliny a Duchcova, které dráha do Smíchova dopravuje v množství od roku k roku stoupajícím. Správní rada i ředitelství mají své sídlo na Smíchově na nábřeží císaře Ferdinanda v domě č. p. 454, jenž náleží pensijnímu fondu jich úřadnictva s služebnictva.
Kvůli spojení nádraží smíchovských s nádražími pražskými založila společnost dráhy císaře Frant. Josefa r. 1872 spojovací dráhu přes Vltavu s mostem, jenž se kládá ze železné konstukce na 6 kamenných pilířích. Dráha ta slouží k převážení želeničných vozů z jedné dráhy na druhou a tedy k uspoření výloh a ztráty času, spojených jinak překládáním a převážením zboží a zavazadel pomocí obyčejných vozů. Avšak nevyhovuje účelu tomu pro výšku své sazby dopravní v té míře, jak se očekávalo, aniž slouží k dopravě osobní, ač toho velice žádoucno jest.
Dráha ta spojuje s jmenovanými drahami na straně smíchovské následující dráhy na straně pražské: státní dráhu, vedoucí jednak přes Kralupy, Roudnici, Terezín, Ústí nad Labem a Podmiklí do Drážďan, jednak přes Český Brod, Kolín, Poděbrady, Pardubice atd. do Brana a do Vídně, pak dráhu císaře Josefa, vedoucí přes Říčany, Benešov, Votici, Tábor, Soběslavu, Třeboň, Gmünd atd. do Vídně, a dráhu pražsko-turnovskou, i činí výminku jediné rakouská severozápadní dráha, jejíž pražské nádraží není s dráhou spojovací v přímé souvisloti.
Jest tedy Smíchov pomocí všech jmenovaných drah, ústících buď v něm samém, buď v sousední Praze, spojen s celou Evropou, ano s veškerým světem obchodním, požívaje tím výhody neocenitelné.

Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek

E-mail servis
Pro zasílání aktuálních informací vyplňte Vaši
e-mailovou adresu

Malostranský hřbitov
Malostranský hřbitov

Muzeum hl. m. Prahy
Muzeum Prahy

PIS
Pražská informační služba

Partner webu

Partner webu Česká spořitelna a.s.
Partner webu PRAHA

Partner webu Národní muzeum

Partner webu Městská část Praha 5


TOPlist

eşya depolama
Copyright© Klub přátel starého Smíchova 2006 - 2016 / Webmaster Tomáš Křivánek / Redakční systém: phpRS