Smíchov, přiléhaje k samé Vltavě, požívá ovšem i výhodu polohy této potud, pokud a jak dalece jest tato nad Prahou vůbec splavna, a jak dalece si vláda dává záležeti, aby odstanila překážky, jež vadí náležitému používání této říšské řeky. Pravidlem může se po ni jen plavba s vory provozoívati, kdežto plavba lodí závisí vždy od výšky vody. Ku břehu smíchovskému dopravuje se kromě dříví dlouhého, stavebního, a kromě dříví krátkého, spalného, též kámen stavební, něco obilí a něco hlíny k vyrábění porculánu, kdežto plavba jiného zboží jest vlemi řídká. Též parníky „Praha“ a „Vyšehrad,“ jež náležejí paropravení společnosti pr hoření Vltavu nad Prahou a jež jsou ustanoveny k plavě až do Štěchovic, přistáají u břehu smíchovského.
[1] Avšak plavba až do Štěchovic může se pravidlem jen z jara konati, pokud toho stav vody připouští, kdežto později dojíždějí parníky velmi často jen až do Chuchle, ače jest právě v letní době žádoucno užívati nad míru půvabné krajiny u svatojanských proudů nad Štěchovicemi. Jak by jinde takého řeky, jako je Vltavy, používali, a jak by se z ní těžilo! U nás však, třeba byla za říšskou prohlášena, není podnes upravena přes všecko naléhání. Že z takového zanedbávání Vltavy má i Smíchov velikou újmu, netřeba zevrubně dovozovati.
Co konečně se týče přímého dopravního spojení se sousední Prahou, jest dosti snadné, třeba Vltava obě města od sebe dělí. Újezdskou bránou sovisí Smíchov bezprostředně s Malou Stranou, a přes řetězový most, jenž poskytuje rozkošný rozhled v pravo na starobylý Vyšehrad, v levo na velebný Hradčín, na nejpamátnější a nejmalebnější části Prahy, jdeme rovným směrem do Fredinandovy třídy, do ovocné ulice, k svatováclavskému náměstí, na příkopa atd., ted do nejpřednějších, na rozhraní Starého a Nového Města pražského ležících ulic. Mimo to bylo spojení Smíchova s Novým Městem přes Vltavu od nepamětných dob sprostředkováno pomocí přívozu z ulice přívozní, nyní Komeského. Koncem .r 1878 vyměně však přívoz ten novým mostem Palackého, jenž v letech 1876 a 1877 o něco níže ve směru třídy Palackého obcí pražskou s nákladem 1.157.620 zl. 38 kr. vystavěn a v zmíněnou dobu svého účelu odevzdán byl. Tím dosaženo jest spojení Prahy se Smíchovem nad míru pohodlné, bezpečné a důležité. Most spočívá mimo pobřežní piliře na 6 říčních pilířích kamenných se 7 segmentovými (úsečnými) oblouky, jichž rozpětí činí 27 až 32 mt. a v jichž závěrkách jsou kromě znaků království českého a hlavního města Prahy vysekány znaky měst povltavských: Smíchova, Vyšehradu, Zbraslavi, Týnu nad Vltavou, Budějovic, Krumlova a Rožemberka, a znaky města na dolejším Labi ležících: Mělníka, Roudnice, Litoměřic, Ústí nad Labem a Děčína.
Celá stavba jest provedena z nejtvrších žulových hranolů Orlických a Černokosteleckých druhu červeného, bílého a modrého takovou důkladností a pevností, že může všeliké i nejtěžší povozy v největším množství a nejrychlejší jízdu snésti a všem živelním nehodám odolati. Při tom vyhovuje most všem ohledům architektonickým a až budou na obou jeho koncích po obou stranách postaveny sochy, na jižchž modelech se právě pracuje a pro kteréž potřebné podstavce již založeny jsou, potom bude most ten bez odporu k nejznamenitějším náležeti a jménu Palackého co důstojný a věčný pomník sloužiti.
Vylíčivše znamenitsť a rozsáhlost průmyslu a obchovu, zvláště větších továrnickcý závodů, jakož i dopravních prostřeků, můžeme si snadno pomysliti, že ke všemu tomu jest mnoho, velmi mnoho peněžitých prostředků třeba. Avšak ještě před 20 lety neměl Smíchov sám žádného ústavu peněžního, jenž by byl zjednával a sprostřekovával potřebných peněz k zakládání a proozování rozličných podniků průmyslových a obchodních, a byl v ohledu tom hlavně na Prahu odkázán. nedostatek takový byl příčinou, že většina, zvláště menších živnostníků a obchodníků, zakoušela velikou obtíž při zjednávání si potřebného úvěru. Teprve před 20 lety položen základ k prvnímu domácímu ústavu peněžnímu, totiž k záložně občanské, kteráž, jak shora při líčení spolků uvedeno, v této poměrně kráté době z nepatrného počátku tak vysovo se vyšinula, že oběžná jistina nyní již miliony se páčí a k zvelební průmyslu a obchodu, jakož i obce samé v znamenité míře přispívá. Vedle záložny povstal r. 1873 uvedený již v předu německý „spolek pro úsporu a úvěr“, jehož působení víc jak desítileté zasluhuje rovněž náležitého uznání a ocenění. Kromě těchto dvou ústavů nemá Smíchov jiných zdrojů k čerpání potřebných prostřeků peněžitých, i jest litovati, že zřízení spořitelny obecní, o kteréž se r. 1869 a opět 1873-4 jednalo, nenašlo dosti přízniců a zastanců. Byla by zajisté prospívala a občastvu i obci dobrých služeb prokazovala, a lze proto míti za to, že její zrížení jest pouze otázkou času. ale ovšem jest hojných a znamenitých pramenů peněžních v sousední Praze, kdež vedle starších ústavů peněžních, jmenovitě vedle české spořitelny, povstalo nejvíce r. 1871 množství rozličných bank jako hřibů v lese, a kdež obec sama svou městskou spořitelnu si založila. Najde tedy snaživý a správný průmyslník a obchodník v zmíněných ústavech smíchovský a pražských povždy účinné podpory.
[1] Od roku 1881 pluje až k Závisti také 5 šroubových parolodic.
88. kapitola - Říční doprava
