Klub přátel starého Smíchova
Dnešní datum: 28. 03. 2024   


Anketa
Kterou z níže uvedených památek Prahy 5 považujete za nejohroženější?

Malostranský hřbitov (36202 hl.)
 
Usedlost Cibulka včetně přilehlého parku (32015 hl.)
 
Kaple sv. Trojice (U Nesypky) (31075 hl.)
 
Kaple Panny Marie Bolestné (Barr. most) (31124 hl.)
 
Terasy Barrandov (31646 hl.)
 
Lihovar Zlíchov (31348 hl.)
 
Usedlost Skalka (2822 hl.)
 
Usedlost Turbová (2576 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 198808

* 89. kapitola - Obce v okolí Smíchova

Vydáno dne 17. 02. 2010 (1536 přečtení)



Jakož má každému záležeti na tom, aby zvěděl, v jaké společnosti se pohybuje a v jakém sousedství žije, rovněž žádoucno jest, aby seznal okolí města, v kterém mu jest dlíti. Nebude tedy od místa, když dílo toto rozšíříme stručným vylíčením nejbližší krajiny Smíchova s jejími osadami a místy výletnými, a když takto budoucnosti zachováme, jaké jest za našich časů okolí Smíchova, a v kterých zábavných místech vyhledávají jeho obyvatelé potřebného zotavení po pracích a starostech svých.
V sousedství krásné a velebné Prahy jest to zvláště krajina na straně Smíchova, jež svou půvabností a zdravostí, jakož i četnými zábavnými místy vyniká a k pěkným výletům vábí. Není proto divu, když od časného jara až do pozdního podzimku ubírají se v neděli a ve svátek bezpočetné davy pražských výletníků v kočárech a omnibusech, po koňské dráze i pěšky újezdskou branou a mostem Palackého na Smíchov a s nimi pak i četní Smíchované dále, aby v Boží přírodě ukonejšili svou touhu po zdravém vzduchu a po příjemné zábavě. Pročež jest záhodno, abychom aspoň tomuto okolí Smíchova věnovali do jisté míry svou pozornost, třeba v díle tomto není místa pro četné pamětihodnosti sousední Prahy a pro krajinu kolem ni ležící.
Po silnici plzeňské dospějeme asi za půl hodiny do Košíř, ležících různě po obou stranách potoka motolského obklíčených ze tří stran pozemky smíchovskými. Poslednější okolnost jest příčinou, že obě obce se na mnohých místech spolu úzce stýkají, ano, že v některých částech mají domy a usedlosti jedné a druhé obce takovou polohu a jsou spolu tak promíchány, že se chodí z jedné části Smíchova do druhé přes Košíře, a taktéž ze jedné části Košíř do druhé přes Smíchov.[1]
Košíře čítají 112 domů a 2840 obyvatelů, jichž větší část náleží ku třídě dělnické, jsou přefařeny k Liboci a mají školu, k níž i více smíchovských domů a usedlostí přiškoleno jest, pak kostelík Nanebevzetí P. Marie u Klamovky a pivovar.
Odbočíme-li od silnice plzeňské u zmíněné právě kaple po silnici bělohorské ku straně severo-západní, postoupíme přes Bílou Horu ku Hvězdě, v kteréžto rozsáhlé, kol kolem zdí obehnané oboře vzbuzuje naši pozornosť někdejší lovecký zámek slavného krále českého Jiřího z Poděbrad pro svou zvláštní, ve způsobě Hvězdy vyvedenou stavbu. Zámek ten sloužil ještě nedávno k účelu velmi nedůstojnému a nebezpečnému, totiž za skladiště prachu střelného, z čehož ovšem Praze, Smíchovu a celému okolí hrozilo stálé nebezpečí výbuchu, Nyní však působí se k tomu, aby zámek ten byl opět svému povodnímu nebo jinému vhodnému účelu věnován.
U Hvězdy leží Liboc Dolní, úhledná ves s počtem 61 domů a 637 obyvatelů, s farním chrámem sv. Fabiána a Šebestiána, jehož hlavní oltář zdobí obraz od Hellicha, a se školou. Jest tu stanice buštěhradké dráhy, po kteréž sem kvůli Hvězdě za letní doby v neděli a ve svátek dojíždějí vlaky zábavní.
Nedaleko Liboce začíná krásné údolí Šárka, jenž jest pro svou půvabnosť a malebnosť a pro staročeské s jménem jejím spojené pověsti cílem četných výletníků. Z rána Stromovkou k Podbabě u Vltavy a odtamtud celou Šárkou až ku Hvězdě pěšky, a pak k večeru ze stanice libocké drahou do Prahy zpět, toť jest jeden z nejpříjemnějších, pohodlných a laciných výletů.
Jdeme-li od Liboce směrem ku Praze, rozkládá se před námi ve velkém úžlabí Břevnov, rozsáhlá obec s 238 domy a 3912 obyvateli, na jejíž hořejší západní straně vyniká klášter Benediktinů u sv. Markety, v jehož krásném prostranném chrámu jsou od Brandla zdařilé obrazy sv. Benedikta a sv. Vintíře, a v jehož archivu shledáváme některé památky po sv. Vojtěchu.
Sledujeme-li údolí potoka motolského od Košíř po silnici plzeňské k západu, objeví se nám za půl hodiny Cibulka, obora hraběte Fr. Thuna, do jejichž sadů a borů do roka mnoho výletníků zavítá a zde svěžím vzduchem okřívá.
Za půl hodinky dále dospějeme do Motol, do obce s 19 domy a 263 obyvately, se zámečkem, pivovarem a mlýnem. Motoly jsou přifařeny a přiškoleny ke Stodůlkám.
Vyjdeme-li ze Smíchova po silnici radlické k jihozápadu, přijdeme údolím téhož jména za půl hodiny do Radlic, kterážto obec má 35 domů a 414 obyvatelů a s kaplí Jana Nepomuckého jest k Smíchovu přifařena a přiškolena.
Odtud vede silnice dále do Jinonic asi 1 hodinu vzdálených a pod kopcem Vidolí ležích. Jest tu 29 domů a 490 obyvatelů, zámek a pivovar knížete Švarcenberka.
Od silnice asi půl hodiny k jihu leží Butovice o 63 domech a 582 obyvatelů s farním chrámem sv. Vavřince a se školou.
Nedaleko zříme kostel sv. Prokopa, pod nímž o něco dále jest jeskyně, v níž sv. Prokop, patron český, dle legendy trávil po nějaký čas svůj zbožný život.
Níže vine se údolí „v Dalejích“ s mlýnem a hostincem. Do údolí toho ubírají se každého roku hojní ctitelé starodávných památek a pověstí vlasti naší pěšky i po dráze pražsko- duchcovské, jejíž vlaky tu letního času zastavují.
Občerstvivše se v zmíněném hostinci, konáme tímtéž údolím zpáteční cestu přes Hlubočepy a Zlíchov do Smíchova a Prahy.
Hlubočepy (též Hlubočerpy) leží v údolí stejného jména si půl hodiny od Zlíchova; mají 52 domů a 955 obyvatelů a jsou přifařeny a přiškoleny k Zlíchovu. Zdejší pivovar a hostince se zahradami bývají letního času, zvláště v neděli a ve svátek od výletníků hojně navštěvovány.
Zlíchov (též Zléchov) jest od Smíchova sotva půl hodiny vzdálen, leží při zbraslavské silnici nedaleko Vltavy, má 31 domů a 1216 obyvatel, faru a školu. Na vápencovém okrouhlém pahorku stojí kostel sv. Jana, jenž v celém údolí Vltavy vyniká a jemu k okrase slouží. Na vedlejším, mnohem vyšším vrchu nalézají se nepatrné stopy někdejšího, často již vzpomenutého hradu Dívčího čili Děvína. Dráhy, česká západní, pražsko-duchcovská a buštěhradská, vedoucí až do Zlíchova rovnoběžným směrem, rozjíždějí se za ním každá v jiný směr. V Zlíchově a taktéž v údolí hlubočepském vyrábí se ročně na statisíce kilogramů výborného vápna.
Sledujeme-li zbraslavskou silnici dále, dospějeme za 1 hodinu do Malých Chuchel, ležících již v obvodu okresu zbraslavského opodál Vltavy pod křovitým a lesnatým návrším. Jest tu 23 domů a 348 obyvatelů, fil. chrám Nanebevzetí P. Marie, stanice české západní dráhy, přístaviště parních lodí, lázeňský dům a dobře zařízený hostinec s úhlednou kolonadou. Chuchle bývají pro svou výbornou polohu letního času, zvláště v neděli a ve svátek nesčíslnými výletníky navštěvovány. Po náležitém občerstvení v hostinci můžeme se pak po upravených cestách zmíněného návrší projíti. Postoupíme-li vrcholu s malebným kostelíčkem sv. Jana, požijeme v chladném stínu rozkošného pohledu na údolí tekoucí pod námi Vltavy od Vyšehradu až ku Zbraslavi a na protější nepřehlednou krajinu.[2]
Kdož zažil příjemností Malých Chuchel již vícekrát, může po západní dráze učiniti další výlet do Radotína. Zde blízko u dráhy se naléhá velkolepá továrna na cement a cukrovar, a odtud vede k západu romantické údolí s hrčícím potokem, četnými mlýny a rozsáhlými zahradami ovocnými. Napotom vede dráha do Černošic, ležících na výběžku rovněž půvabného, na ovocné zahrady bohatého údolí; dále pak přes berounku do Mokropes Hořejších, v jichž zahradách se školní mládež smíchovská již několikráte pobavila. Odtud jedeme rozkošným údolím Berounky, které r. 1872 hroznou povodní bylo zle zpustošeno, avšak již opět se zotavilo, do Všenor a Dobřichovic. Obce tyto leží na úpatí lesnatých vrchů, kvůli nimž bývají zhusta navštěvovány. Jedouce dále, vidíme Karlův Týn, velkolepý a drahocenný pomník někdejšího lesku koruny české. Mimo to jsou v tu stranu sv. Ivan, Beroun a jiná půvabná a zábavná místa.


[1] Z příčiny té se právě obě obce smlouvají stran toho, jakým vhodným způsobem by se daly hranice jejich upraviti.
[2] Malé Chuchly staly se pověstnými pro obyčejnou rvačku, která se tu v červnu 1881 mezi německými studenty (burši) a mezi českou mládeží strha, a kterou chtěli nepřáteleé míru využitkovati ku sváření obou národů, avšak marně

Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek

E-mail servis
Pro zasílání aktuálních informací vyplňte Vaši
e-mailovou adresu

Malostranský hřbitov
Malostranský hřbitov

Muzeum hl. m. Prahy
Muzeum Prahy

PIS
Pražská informační služba

Partner webu

Partner webu Česká spořitelna a.s.
Partner webu PRAHA

Partner webu Národní muzeum

Partner webu Městská část Praha 5


TOPlist

eşya depolama
Copyright© Klub přátel starého Smíchova 2006 - 2016 / Webmaster Tomáš Křivánek / Redakční systém: phpRS