Hřbitov byl založen roku 1897 na návrší nad obcí na samém okraji nad
Prokopským údolím ve svahu vrch Žvahov. Vysvěcen byl 27. června téhož roku. Má pravidelný obdélníkový půdorys o rozloze 0,51ha. Na hřbitově je k dispozici 967 pohřbívacích míst. Z toho je 13 hrobek, 723 hrobů a 231 hrobů urnových. Márnice a náhrobky pocházejí z konce 19. století a začátku 20. století. Nejstarší hroby jsou umístěny v dolní (jižní) části a podél západní a východní zdi. Středem vede z jihu na sever hlavní cesta, uprostřed hřbitova jsou kolem ní vlevo a vpravo malé půlkruhy urnových hrobů od druhé poloviny 60. let 20. století. Urnové hroby jsou v horní polovině hřbitova. V pravém rohu severní zdi je pomník Bezejmenným obětem války.
Na hřbitově jsou pohřbeni mj. příslušníci šlechtické rodiny Hergetů (prostor vpravo od vchodu u zdi ohrazený nízkou kovanou mříží). Zachovalo se sedm náhrobků z asi 14 hrobů, uprostřed mezi nimi je pomník s křížem a nápis: Selig sind die im Herrn sterben, den ihre Werke folgen ihnen nach! (Blaženi jsou, kdo v Pánu umírají, neboť je za nimi jejich dílo!). Jiný hrob Hergetů je při západní zdi (Marie von Herget 1883-1918 a Sophie Herget-Dittrich 1844 – 1925). U téže zdi je pohřben také František Makovec (1859-1929), hostinský a majitel domu na Zlíchově, a starostové spojených obcí Hlubočep-Zlíchova-Klukovic František Tomek (1857 – 1915) a Josef Říha (1840 – 1903), člen mnoha spolků. Ze zrušeného zlíchovského hřbitova sem byly přeneseny ostatky Antonína, Marie a Aloisie Hašlerových, rodičů a sestry písničkáře Karla Hašlera (byl umučen v Mauthausenu).
Literatura: Kovařík, Petr. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001.
Hřbitov v Hlubočepích (Žvahovská/Ke hřbitovu)
