Arbesovo náměstí (název od roku 1920) – Jakub Arbes (1840 – 1914)
Astlova (název od roku 2005) - Vladimír Astl (1876 – 1960) Smíchovský rodák studoval na Uměleckoprůmyslové škole u S. Suchardy, L. Šalouna, v letech 1898 – 1901 pak na Akademii výtvarných umění u J. V. Mylsbeka. Tvořil pamětní desky a portréty, zajímala ho sociální tematika.
Bedrnova (název od roku 1978) – Jan Bedrna (1897 – 1956) – zakladatel čs. kardiochirurgie provedl v roce1951 první úspěšnou operaci srdce u nás.
Beníškové (název od roku 1980) – Otýlie Beníšková (1882 – 1971) – česká herečka prošla všemi divadelními obory od dětských rolí až po laskavé stařenky. Uplatnila se i ve filmu.
Bieblova (název od roku 1952) – Konstantin Biebl (1898 – 1951) – levicový avantgardní básník, cestovatel a lékař se nemohl vyrovnat se stalinským režimem a spáchal sebevraždu
Borského (název od roku 1981) – Vladimír Borský (1904 – 1962) – filmový režisér, scénárista a herec vl. jménem V. Fuks se specializoval na filmy podle literárních či dramatických předloh (Vojnarka, první český barevný film Jan Roháč z Dubé)
Bozděchova (název od roku 1908) – Emanuel Bozděch (1841 – 1889) – autor konverzačních a historických veseloher i tragedií byl v letech 1867 – 76 dramaturgem Prozatímního divadla
Braunova (název od roku 1947) – Josef Braun (1864 – 1891) – autor historických próz a redaktor sebraných spisů V. B. Třebízkého vystudoval vyšší reálnou školu v Kutné Hoře, učil na soukromé české škole spolku Komenský ve Vídni a Buštěhradě.
Brdlíkova (název od roku 1975) – Jiří Brdlík (1883-1965) – významný pediatr a universitní profesor založil pediatrii na Slovensku. Je autorem knihy Stručná učebnice dětského lékařství pro mediky.
Brichtova (název od roku 1981) – Jindřich Brichta (1897 – 1957) – filmový režisér, kameraman a historik roku 1923 organizoval filmové sbírky pro Národní technické muzeum. Byl zakladatelem FAMU a oboru historie filmové techniky. Točil i dokumentární filmy (Pražské baroko)
Brožíkova (název od roku 1920) – Václav Brožík (1851 – 1901)
Černochova (název od roku 1981) – Jindřich Černoch (1910 – 1945) – odbojový pracovník a člen ilegální komunistické organizace Předvoj, která za německé okupace působila na Smíchově, popraven v květnu 1945 v Terezíně
Destinové (název od roku 1958) – Ema Destinová (1878 – 1930)
Deylova (název od roku 1975) – Jan Deyl (1855 – 1924) – zakladatel českého očního lékařství a profesor české univerzity v Praze, v roce 1910 založil český ústav pro slepce
Diezenhoferovy sady (název od roku 1920) – Kilián Ignác (1689 – 1751) a Kryštof Diezenhofferové (1655 – 1722)
Donátova (název od roku 2000) – Josef Donát (1856 – 1921) – dlouholetý starosta Košíř
Dreyerova (název od roku 1981) – Carl Theodor Dreyer (1889 – 1968) – dánský filmový režisér a scénárista, zasloužil se i o rozvoj dánského dokumentárního filmu
Drtinova (název od roku 1991) – František Drtina (1861 – 1925) – filosof a pedagog, profesor filozofie a pedagogiky na pražské universitě, redaktor Naší doby, spolupracovník T.G. M. Jeho syn Prokop Drtina (1900 – 1980) za 2 sv. v. působil jako komentátor londýnského vysílání, po roce 1945 je ministrem spravedlnosti, v r. 1948 podává demisi, byl vězněn komunistickým režimem, podpořil Chartu 77
Duškova (název od poloviny 90. let 20. století) – František X. Dušek (1731 – 1799)
Elišky Peškové (název od roku 1922) – Eliška Pešková-Švandová (1832 – 1895) – herečka, autorka a překladatelka divadelních her. Iniciovala založení arén ve Pštrosce, U Libuše a Švandova divadla
Literatura: Augusta, Pavel. Zdeňková, Marie. Ilustrovaná encyklopedie osobností v názvech pražských ulic a náměstí. Praha: Milpo Media, 2006.