Na Cihlářce (název od roku 1925) – Josef Cihlář (1. pol. 17. století) – majitel hospodářské usedlosti
Na Čečeličce (název od roku 1947) – Jakub Čečelický z Rosenwaldu (16./17. století) – majitel zdejší usedlosti
Na Doubkové (název od roku 1928) – Eduard Doubek (19. století) – název podle usedlosti, která patřila rodině Doubků (Daubků).
Nad Bertramkou (název od roku 1930) – František a Fratiška Bertramští z Bertramu (18. století, vlastníci usedlosti Bertramka
Nad Husovými sady (název od roku 1945) – Jan Hus
Nad Klamovkou (název od roku 1925) – Clamm-Gallasové – šlechtický rod pocházející z Německa a Itálie, který do Čech přichází po bitvě na Bílé hoře. Po vymření rodu Gallasů přešel majetek do rukou Kristiána Filipa z Clammu. Klamovku kupují roku 1757.
Nad Santoškou (název od roku 1947) – název podle viniční usedlosti Santošky, pojmenované podle majitele F. W. Sonntaga
Nad Turbovou (název od roku 1930) – název podle majitele usedlosti Turbová Františku Xaverovu Turbovi (2. pol. 18. století), rady České komory
Náměstí Josefa Machka (název od roku 1952) – Josef Machek (1904 – 1945) odbojový pracovník
Náměstí Kinských (název od roku 1994)– Šlechtický rod Kinských známý od 13. století (Vchynští z Vchynic). Na konci 18. století kupují pozemky s vinicemi na vrchu Petřín – dnešní Kinského zahrada
Naskové (název od roku 1969) – Růžena Nasková (1884 – 1960) – divadelní a filmová herečka a spisovatelka pocházela z rodiny literárně činného magistrátního úředníka. V letech 1905 -07 hrála ve slovinském Národním divadle v Lublani, pak byla 50 let členkou Národního divadla v Praze. Účinkovala v pražských kabaretech a vytvořila řadu filmových rolí (Paličova dcera, Tetička), v rozhlase četla Babičku Boženy Němcové.
Nedošínské (název od 70. let 20. století) – Antonie Nedošínská (1885 – 1950) – divadelní a filmová herečka vystupovala v letech 1919 – 28 ve Švandově divadle, poté v Národním. Uplatnila se zejména v rolích prostých žen a maloměšťaček. Byla filmovou partnerkou Teodora Pištěka. Je pohřbena na Malvazinkách.
O
Ostrovského (název od roku 1952) – Alexandr Nikolajevič Ostrovskij (1823 – 1886) – ruský spisovatel a dramatik zachycoval ve svých dílech společenské a morální problémy carského Ruska na přechodu od feudalismu ke kapitalismu. Jméno ulice je ale možná také odvozeno od Nikolaje Alexejeviče Ostrovského (1904 -1936) sovětského spisovatele a účastníka občanské války, autora díla Jak se kalila ocel.
Otopašská (název od roku 2008) – název dle jednoho z někdejších majitelů Jinonic a Butovic Albrechta Pfefferkorna z Otopachu
Literatura: Augusta, Pavel. Zdeňková, Marie. Ilustrovaná encyklopedie osobností v názvech pražských ulic a náměstí. Praha: Milpo Media, 2006. Magistrát hl. m. Prahy.
Osobnosti v názvech ulic Prahy 5
