Osobnosti v názvech ulic Prahy 5

A-D     E-CH    J-K     L-M    N-O    P-R     S-T     U-Ž

U Cibulky (název od roku 1947) – viz. ulice Pod Cibulkami

U Demartinky (název od roku 1925) – název dle majitele zaniklé usedlosti Doma Martina de Hoeff-Huerata, svobodného pána z Velhartic

U Malvazinky (název od roku 1925) – název podle majitele nedaleké usedlosti malostranského měšťana Tomáše Malvazyho.

U Nesypky (název od roku 1895) – název podle usedlosti patřící v polovině 18. století Jiřímu Maximiliánovi Nesybovi

U Nikolajky (název od roku 1895) – název podle usedlosti patřící na přelomu 17. a 18. století Antonínu Františku Nicolaiovi

U Paliárky (název od roku 1895) – název podle usedlosti patřící na přelomu 18. a 19. století staviteli Palliardimu

U Perníkářky (název od roku 1895) – název podle usedlosti, kterou vlastnili perníkáři Jan Živnůstka a Benedikt Pražák.

U Santošky (název od roku 1895) – viz ulice Nad Santoškou

U Šalamounky (název před rokem 1938) – název podle usedlosti, kterou v 17. století vlastnil Václav Mořic Salomon z Friedbergu

U Tyrše (název od roku 1900/1945) – název podle domu U Tyrše (Miroslav Tyrš – zakladatel Sokola)

U Tyršovy školy (název od roku 1996) – viz U Tyrše

Urbanova (název od roku 1952) – Jaroslav Urban (1911 – 1942) – zámečník a člen za okupace ilegální KSČ zahynul v Mauthausenu.

V Cibulkách (název od roku 1931) – viz Pod Cibulkami

Vacínovská (název od roku 2008) – název dle jednoho z někdejších majitelů Jinonic a Butovic Pavla Michny z Vacínova

Vejražkova (název od 80. let 20. století) – Vítězslav Vejražka (1915 – 1973) – herec a režisér po absolvování pražské konzervatoře působil za války v divadle Uranie, poté do roku 1948 v Divadle 5. května, pak v Národním divadle. Hrál i ve filmech jako Turbína, Jan Hus, Proti všem. Od roku 1963 byl profesorem na DAMU.

Viktora Huga (název od roku 1952) – Viktor Hugo (1802 – 1885) – francouzský spisovatel a politik, po nástupu Napoleona III odchází do vyhnanství na 19 let. V obnovené republice působí jako člen Národního shromáždění a senátor.

Voskovcova (název od roku 1992) – Jiří Voskovec (1905- 1981) – herec a dramatik vl. jménem Jiří Wachsmann absolvoval gymnázium, kde se seznámil s Janem Werichem, dále Lycée Carnot v Dijonu a práva na UK. Stal se členem Devětsilu, ale za roli Ríši v Pohádce máje byl vyloučen. Účinkoval v Osvobozeném divadle, kde je od roku 1929 „spolupodnikatelem“. Píše hry a texty písní. V roce 1938 bylo divadlo přejmenováno na Spoutané, krátce na to Voskovec s Werichem emigrují. Voskovec se vrací v roce 1946, po vítězném únoru emigruje nejprve do Francie (práce pro OSN), v roce 1950 pak do USA, vystupuje na Broadwayi, režíruje Havlovy hry.

Vrázova (název od roku 1947) – Enrique Stanco Vráz (1860 – 1932) – cestoval a spisovatel, jehož pravé jméno a původ nejsou známy, se roku 1880 vydal do Afriky, kdy sbíral přírodniny, se kterými obchodoval i je daroval muzeím v Praze. V letech 1889 – 94 pobýval v amerických pralesích, po návratu domů pořádá přednášky. V roce 1910 odjíždí do Chicaga, do vlasti se vrací až v roce 1921.

Vrchlického (název od roku 1920) – Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912) – básník, dramatik, prozaik a překladatel za svého života vydal 270 knih.

Výmolova (název od roku 1947) – Karel Výmola (1864 – 1934) – lékař a specialista na ORL choroby působil jako profesor na české universitě. Založil ústav pro hluchoněmé.

Wassermannova (název od roku  1981) – Václav Wassermann (1898 -1967) – režisér, scénárista, filmový publicista a historik vlastním jménem Vodička točil již němé filmy, komedie (C. a K. polní maršálek, Dobrý voják Švejk), v 50. letech budovatelská díla (Plavecký mariáš).

Weberova (název od roku 1975) – Klement Weber (1890 – 1971) – lékař, internista, od roku 1933 profesor Lékařské fakulty  UK, v letech 1951 – 61 ředitel Ústavu pro choroby oběhu krevního, člen Československé akademie věd.

Werichova  (název od roku 1992) – Jan Werich (1905 – 1980) – herec, dramatik, ředitel divadla, prozaik, studoval práva, ale s J. Voskovcem odchází v roce 1926 k divadlu. Věnoval se i spisovatelské činnosti (Fimfárum).

Wolfova  (název od roku 1981) – Jan Wolf (1894 – 1977) – histolog a embryolog, člen akademie věd a profesor UK v Praze založil nový vědní obor – plastickou histologii. Je autorem učebnic a odborných prací mezinárodního významu.

Xaveriova (název od roku 1931) – název podle romaneta Svatý Xaverius od Jakuba Arbesa.

Záhorského (název od roku 1992) – Bohuš Záhorský (1906 – 1980) – herec účinkoval v letech 1931 – 38 v Osvobozeném divadle, po válce v Národním divadle. Uplatnil se i ve filmech Pudr a benzin, Císařův pekař, Občan Brych, Srpnová neděle...

Zahradníčkova (název od roku 1972) – Jan Zahradníček (1882 – 1958) – ortoped, od roku 1921 docent na universitě v Brně, od roku 1933 profesor na UK v Praze. Zabýval se chirurgickou léčbou luxace kyčelního kloubu.

Záluské (název od roku 1952) – Josefa Záluská (1904 – 1944)- okresní náčelnice FDTJ byla jako odbojová pracovnice popravena nacisty.

Zapova (název od roku 1925) – Karel František Zap (1812 – 1871) – spisovatel, archeolog a umělecký historik se stýkal s obrozeneckou společností, psal místopisné příspěvky do Květů a Světozoru. Roku 1835 vydal Popsání král. hlav. města Prahy s plánem. Po návratu ze Lvova v roce 1844 vyučuje češtinu a dějepis na Novoměstském gymnáziu. Je autorem Českomoravské kroniky.

Zoubkova (název od roku 1910) – František Jan Zoubek (1832 – 1890) – spisovatel a pedagog se v roce 1867 stal ředitelem české průmyslové školy na Smíchově, publikoval v Lumíru a Osvětě, zabýval se dílem J. A. Komenského.

Zubatého  (název od roku 1947) – Josef Zubatý (1855 – 1931) – jazykovědec a indolog se roku 1891 stává profesorem na UK v Praze. Publikoval i díla o baltských a slovanských jazycích.

Literatura: Augusta, Pavel. Zdeňková, Marie. Ilustrovaná encyklopedie osobností v názvech pražských ulic a náměstí. Praha: Milpo Media, 2006.