Klub přátel starého Smíchova
Dnešní datum: 19. 11. 2018   


Anketa
Kterou z níže uvedených památek Prahy 5 považujete za nejohroženější?

Malostranský hřbitov (36202 hl.)
 
Usedlost Cibulka včetně přilehlého parku (32015 hl.)
 
Kaple sv. Trojice (U Nesypky) (31075 hl.)
 
Kaple Panny Marie Bolestné (Barr. most) (31124 hl.)
 
Terasy Barrandov (31646 hl.)
 
Lihovar Zlíchov (31348 hl.)
 
Usedlost Skalka (2822 hl.)
 
Usedlost Turbová (2576 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 198808

* Pražské povstání na Smíchově

Vydáno dne 04. 05. 2010 (3589 přečtení)



Po Hitlerově smrti 1. května 1945 dostala armádní skupina Střed v počtu milión mužů příkaz za každou cenu udržet české země v ústupových bojích ještě nejméně 14 dní.  V Praze v té době působili německé policejní a vojenské oddíly o síle 12.000 mužů. Další zálohy o celkové síle 60.000 mužů byly připraveny u Benešova, Milovic, Českého Brodu a v severních Čechách. Všechny tyto skupiny byly vybaveny těžkými zbraněmi, tanky, dělostřelectvem a částečně i letectvem.
V oblasti Prahy 5 operovalo kolem třiceti nepřátelských německých jednotek. Hlavní skupina se nacházela u smíchovského nádraží: SCHUPO kasárna v domě v Nádražní ulici č. 16 (200 mužů), SS depo v domě na Nádražní ulici č. 10 (100 mužů), dále zde byly osádky pancéřových a lazaretních vlaků. V motolských kasárnách bylo soustředěno 600-800 mužů.  Vojenské a SS lazarety s dobře vyzbrojenou posádkou se nacházely v Ženských domovech, sanatoriu Sanopz, ve Výmolově ústavu v Radlicích a v Ústavu slepců na Hřebenkách. Morálka německého vojska byla v posledních dnech války velmi špatná, odpor tak kladly jen jednotky SS, které odmítaly kapitulovat.
Po vypuknutí povstání v Praze 5 dne 5. května 2010 bylo německým velením rozhodnuto použít pro jeho likvidaci zálohy SS z Benešova o síle 4000 mužů. Celkem tedy bylo proti Praze 5 použito 7.000 plně ozbrojených mužů. Proti nim se postavilo 3.000 povstaleckých bojovníků. Nejvyšší cenu z nich zaplatilo 375 obránců, 44 neznámých bojovníků a 20 příslušníků ROA. Nejstaršímu padlému bylo 77 let, nejmladší oběti 14 let. Seznam obětí a válečných hrobů naleznete zde.
 
Zásadní úlohu při organizování povstání hrály Štefánikovy kasárna (dnešní Justiční palác). Právě zde se soustředilo bývalé československé vládní vojsko. Ihned po vyhlášení bojů se tu proto začínají hlásit dobrovolníci různých povolání i stáří. Během povstání se zde zformovalo 66 bojových jednotek, které operovaly při obraně celé Prahy (pošta v Jindřišské, Československý rozhlas, Staroměstské náměstí, pravý břeh Vltavy – Pankrác, Podolí, Braník, Dejvice).
V oblasti Smíchova působily také jednotky protiletadlové obrany o síle 600 mužů, tzv. Pražský prapor RG IV. S přípravou na povstání začala tato jednotka už v září 1944.
Na Smíchově vznikla i první povstalecká obrněná skupina, složená ze 3 tří stíhačů tanků, 2 obrněných transportérů, muničního auta a také z motocyklu pro spojku. Skupina chránila přístup ke Štefánikovým kasárnám a zapojila se i do bojů o Československý rozhlas.
 
Během povstání dobře fungovala i zdravotní služba. Dobrovolníci přinášeli zdravotnický materiál, ale i jídlo  pro bojovníky a raněné. Zpočátku chyběly prostředky k zajištění první pomoci a zdravotní vozy, po obsazení německých sanatorií (Sanopz, Ženské domovy, Výmolům ústav) se situace změnila. Byl ukořistěn také sanitní vlak, materiál přicházel i z jiných částí Prahy. Němečtí lékaři i sestry bez odporu ošetřovali zraněné i po převzetí pracoviště českou stranou. Problémy činili pouze pacienti z řad SS
Stanoviště Českého červeného kříže bylo v Národním domě na Smíchově, další stanice byla v budově radnice. Záchranná stanice byla umístěna i v budově školy v Drtinově ulici. Od odpoledních hodin prvního dne fungovala ošetřovna v gymnáziu Na Zatlance, kde se i operovalo. Léky sem byly převezeny ze Staroměstského náměstí. Stanice první pomoci vznikla i ve škole v Duškově ulici. Sloužila i škola Na Zámečnici. V krytech byla zřízena improvizovaná obvaziště. Na Zlíchově byla stanice první pomoci v restauraci Na Růžku, na Vidouli restauraci U Petrů, v Radlicích sloužily garáže na Radlické 106.  Zdravotní pomoc byla poskytována i ve velkých podnicích jako Walter, smíchovský pivovar, Tatra či Škoda. Zranění se odklízeli zejména za tmy.
Shromaždiště padlých bylo zřízeno v kostele sv. Václava. Mrtví byli ukládáni do několika řad tak, aby byla umožněna jejich identifikace. Dále se mrtví rozváželi do márnic na Malvazinkách, na Košířské nám či ke kostelíku Na Zlíchově.
Bylo vybudováno osm shromaždišť pro uprchlíky včetně vývařoven. Ti byli přiváženi zejména z ostatních částí Prahy, z Braníka, Podolí a Pankráce.
 
 
(Volně zpracováno podle knih Květnové povstání v Praze 5 a Proti hákovému kříži)

Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek

E-mail servis
Pro zasílání aktuálních informací vyplňte Vaši
e-mailovou adresu

Malostranský hřbitov
Malostranský hřbitov

Muzeum hl. m. Prahy
Muzeum Prahy

PIS
Pražská informační služba

Partner webu

Partner webu Česká spořitelna a.s.
Partner webu PRAHA

Partner webu Národní muzeum

Partner webu Městská část Praha 5


TOPlist

Copyright© Klub přátel starého Smíchova 2006 - 2016 / Webmaster Tomáš Křivánek / Redakční systém: phpRS
„Zamilovat se do sebe - to je románek na celý život.“ Oscar Wilde